Historia magistra vitae

Bohatství Rotschildů je nyní větší než 75% bohatství celé populace dohromady

Včera v 17:42 |  Nezařazené

Slonková, Kubík

Nové důkazy časově spojují aféry Forejt a Brady. A obě se sbíhají u Hermanova ministerstva

Celý článek viz zdroj: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/nove-dukazy-casove-spojuji-afery-forejt-a-brady-a-obe-se-sbihaji-u-hermanova-ministerstva-12231

Putinův triumf se stal skutečností. A nyní se budou dít věci. To budete koukat

Putinův triumf: Mírová jednání o Sýrii dostane Trump jako dárek k dnešní inauguraci. Ukončí Tillerson s Lavrovem válku vyvolanou Západem? Šéf libyjské armády, agent CIA, na ruském křižníku. Začnou se dít věci?

Vladimir Vladimirovič Putin

Mírové rozhovory o situaci v Sýrii v kazašské Astaně by měly začít již příští týden. Rusko s Tureckem - země, které summit svolaly - zjevně čekaly na nástup nové Trumpovy administrativy. Původně se totiž s účastí Spojených států vůbec nepočítalo. Když se končící Obamova vláda dožadovala účasti USA na jednáních, rozhodli se pořadatelé summit odložit do doby nástupu nového amerického ministra zahraničí. V Astaně by se tak mohl nový ministr zahraničí Spojených států Rex Tillerson poprvé oficiálně setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Všichni chtějí do Astany

Účast obou velmocí by mohla přinést skutečné řešení syrského konfliktu, který si vyžádal již více jak půl miliónu obětí na životech. Není divu, že se do jednání znovu hlásí i všechny syrské vojenské teroristické formace (nazývané v západním tisku eufemisticky "umírněná opozice") vyjma tzv. Islámského státu a Fronty an Nusrá, což není nic jiného než přejmenovaná Al Káida. Právě spor o to, s kým je možné vyjednávat a jak rozdělit nerozdělitelné, vedl (vedle diskuse o budoucnosti legitimně zvoleného prezidenta Asada) ke krachu jednání v Ženevě v minulém roce.

Ozbrojené opoziční skupiny instalované a udržované Západem jako nástroj na svržení Asada podstatně zkrotly. Jejich velitelé si uvědomují, že poté, co ruské letectvo rázně rozhodlo situaci na bojišti a po změně v Bílém domě, by pokračující bojkot jednání či kladení nepřijatelných požadavků vedlo k jejich úplnému vyšachování. Proto se urychleně dohodly na společném postupu a do Astany zřejmě vyšlou delegaci pod vedením Muhammada Allúše, jenž patří ke skupině Džajš al-Islám, která stále kontroluje malou část území v okolí Damašku.

Vždycky jde o Golany

Situace na frontových liniích v celé Sýrii je přesto nadále značně znepřehledněná tím, že jednotlivé protiasadovské ozbrojené skupiny spolu intenzivně kooperují a jejich pozice se vzájemně prolínají. Takže na jedné linii společně bojují tzv. "umírněná opozice", na kterou se vztahuje dojednané příměří - a Fronta an Nusrá či ISIL, s nimiž se nejedná.

Zvýšená aktivita bojů v posledním týdnu může souviset právě s chystaným jednáním v Astaně, před nímž si jednotlivé strany snaží vydobýt co nejlepší pozici. Kromě legální vlády v zemi reprezentované prezidentem Asadem, podporovaným Ruskem, Íránem a jednotkami libanonského Hizballáhu, má své zájmy na tomto mezinárodním válčišti pochopitelně i Turecko. To po nezdařerném puči vyměnilo boj s Kurdy za podporu povstalců a dnes válčí v jedné linii společně Ruskem. Na druhé straně barikády zůstávají Saúdská Arábie a Katar, kteří dál podporují islamistické ozbrojené skupiny jak dodávkami nejmodernějších zbraní, tak i finančně.

Samostatnou kapitolou je potom účast Izraele, jenž má v Sýrii pochopitelně své vlastní zájmy a patří přes svoji malou velikost k hegemonům na Blízkém východě, a to nejen z důvodu vlastnictví jaderných zbraní, ale především díky svému vlivu na všechny poválečné americké administrativy. Podle mnoha pozorovatelů to byl právě Izrael, který měl největší zájem na svržení Asada, neboť ten stále hlasitěji požadoval navrácení Golanských výšin obsazených Izraelem po Šestidenní válce v roce 1967. I přes rezoluce OSN je dosud odmítá Sýrii vrátit.

To, že se Izrael neúčastní žádných přímých jednání o situaci v Sýrii, rozhodně neznamená, že by do tohoto konfliktu nijak nezasahoval. Činí tak většinou přes své prostředníky, avšak podle mnoha náznaků se izraelští specialisté zapojovali i přímo do bojů jako instruktoři a návodčí po boku amerických a západoevropských velitelů v nedávných bojích o Aleppo. Tam utrpěly tyto struktury bezpochyby značné ztráty.

Útok izraelských letadel na letiště

Kromě tohoto "válčení na černo" dá o sobě Izrael občas vědět i bleskovou akcí svých jednotek, kdy pronikne hluboko na Syrské území a likviduje Asadovy jednotky, zbraňové systémy či konkrétní polní velitele, nejčastěji z řad libanonského Hizballáhu, který je na rozdíl od ostatních islamistů válčích v Sýrii úhlavním nepřítelem Izraele.

Jednu takovou akci jsme mohli sledovat i minulý týden, kdy izraelská letadla bombardovala vojenské letiště Mezzeh. Některé zdroje hovořily naopak o tom, že útok byl proveden pomocí řízených střel odpálených z území Izraele. Ať už byla akce provedena jakýmkoliv způsobem, podle Damašku jde o "flagrantní útok", za který může Tel Aviv sklidit odplatu.

Napadené letiště využívaly hlavně elitní syrské jednotky. Sloužilo také k odpalování raket na území ovládané teroristickými skupinami. Celá situace je o to vážnější že letiště Mezzeh se nachází západně od Damašku, pouhých 5 km od prezidentského paláce, sídla Bašára Asada. Je samozřejmě otázkou co vedlo Izrael k této akci. Podle některých komentátorů stojí za útokem snaha zničit konkrétní zbraňové systémy, které by se mohly dostat do rukou Hizballáhu, jehož jednotky byly u letiště rovněž dislokovány, čímž se Izrael cítil ohrožen

Izraelský útok na sysrké letiště u Damašku vyvolal sérii explozí

Snění o intervenci

Objevují se rovněž názory, že šlo o demonstraci síly v blízkosti Asadova paláce, která měla prezidenta upozornit, že to Izraelci jen tak nevzdají. Ve stejnou dobu, zatímco izraelské bomby dopadaly na damašské letiště, vyzvaly některé protiasadovské skupiny Izrael, aby provedl vojenskou intervenci do Sýrie a uskutečnil to, co nedoklázal Západ vedený Obamou: svrhl Bašára Asada.

Fronta národní spásy, která tyto opoziční skupiny zastřešuje, navrhla i "cestovní mapu" pro sbližování vztahů syrské opozice s Tel Avivem. Tento týden o tom informovala syrská tisková agentura SANA. S odvoláním na izraelskou rozhlasovou stanici uvedla, že do této "cestovní mapy" patří uznání Izraele novým poasadovským syrským režimem, nalezení kompromisu ohledně otázky Golanských výšin a nastolení přátelských vztahů a strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

Tento plán by rovněž zavazoval k rozpuštění všech v Sýrii sídlících skupin protiizraelského palestinského odporu. Jde však spíše o snění než reálnou možnost. Vstupem Ruska do bojů na straně Asada se situace zcela změnila - a jednání v Astaně je jedinou současnou realitou.

Moskva vše urovná?

Izrael si totiž velmi dobře uvědomuje, že Rusko bude hrát v situaci na celém Blízkém východě nadále podstatnou úlohu. To vedlo Tel Aviv k dohodě s Moskvou v boji proti terorismu. Byla uzavřena minulý rok při červnové návštěvě Benjamina Netanjahua v Moskvě.

Jak se toto všechno projeví při prvním vážně míněném jednání o urovnání syrského konfliktu, uvidíme v nejbližších dnech a týdnech. To, co dosud opakovaně probíhalo v Ženevě, bylo jen americké stínování, jež chtělo umožnit skupinám vytvořeným na odstranění Asada získat čas. To ovšem nyní jednoznačně končí. Ale nejen to.

Bez větší pozornosti západních médií proběhla minulý týden také jednání o vojenské spolupráci a spojenectví mezi Ruskem a Libyí. Velitel patrně rozhodující části libyjské armády maršál Khalifa Haftar se setkal s náčelníkem ruského generálního štábu generálem Valerijem Gerasimovem na letadlové lodi generál Kuzněcov, operující ve Středozemním moři.

Je to pozoruhodné i vzhledem k tomu, že Haftar byl (a bezpochyby nadále je) současně agentem CIA. Jestliže při této příležitosti byla také podepsána dohoda o vzájemné pomoci, boji proti teroru a zřízení ruského vojenského námořního přístavu v Libyi, svědčí to o mnohém. A zvyšuje naděje na urovnání poměrů v celém regionu po katastrofě takzvaného arabského jara.

Podle bývalého velitele Izraelské rozvědky Jakova Kedmiho se "Rusko stalo trvalým činitelem na Blízkém východě. Ne takovým, jako Sovětský svaz - sleduje v regionu zcela odlišné cíle a používá odlišné metody. Ale právě to se stává jedním z nejvíce stabilizujících faktorů celé situace v oblasti."

"Neexistuje žádná země na Blízkém východě, s níž by mělo Rusko napjaté vztahy. Může jednat s Egyptem, Izraelem, Saúdskou Arábií, se státy Perského zálivu, Irákem, Tureckem, Sýrií, Íránem, zkrátka se všemi."

"Minimálně v Sýrii bude skoncováno se všemi teroristickými organizacemi. Neodstraní to rozpory, protiklady na Blízkém východě a v Sýrii konkrétně, ale teroristické organizace, s výjimkou Turecka, v tomto regionu nebudou," předpovídá Kedmi.

Je jasné, že sledujeme první konkrétní kroky Trumpovy administrativy - ještě před tím, než (pokud) se dnes ujme svých pravomocí. Lze proto s opatrným optimismem očekávat, že jednání v Astaně by se mohlo stát signálem rozsáhlých změn nejen v této citlivé oblasti, která již několik let hrozila přerůst v konfrontaci jaderných velmocí.

Dojde k tomu i ve druhém doutnajícím sudu prachu - na Ukrajině?

Zdroj: http://www.bezpolitickekorektnosti.cz/?p=87881

Evropu má obývat podle plánů zakladatelů EU tlupa dobře ovladatelných zvířecích podlidí, která vznikne křížením černochů, Evropanů a Arabů

Podstata stěhování národů, která právě započala má své pojmenování. Kalergiho plán. Je to ilegální genocida evropských národů pomocí míšení ras. Jedná se o obskurní osobnost, o jejíž existenci veřejnost ani neví, ale kterou "mocní" považují za otce zakladatele Evropské unie.

Je to Richard Nicolaus hrabě von Coudenhove-Kalergi, rakouský politik s japonskými předky a československým občanstvím (1894-1972) (Viz heslo české wikipedie ). Ze zákulisí, mimo světla projektorů, se mu podařilo zatáhnout do svých sítí nejvýznamnější hlavy států. Ti pak podpořili a provedli jeho projekt evropského sjednocení.

V roce 1922 založil Kalergi ve Vídni hnutí "Panevropan", které předjímalo nastolení Nového světového řádu založeného na Federaci národů řízené Spojenými státy. Sjednocení Evropy mělo být prvním krokem k jediné světové vládě. S nástupem fašismu v Evropě musel být plán na čas zastaven a Panevropská unie byla nucena se rozpustit. Ale po druhé světové válce se Kalergimu podařilo díky frenetické a neúnavné aktivitě a díky podpoře Winstona Churchilla, zednářské lóže B'nai B'rith a významných deníků jako New York Times prosadit projekt do vlády USA.

Ve své knize "Praktický idealismus" Kalergi prohlašuje, že obyvatelé budoucích "Spojených států evropských" již nebudou původními národy Starého kontinentu, ale bude to druh zvířeckých podlidí vzniklých míšením ras. Tvrdil, že je nezbytné "křížit" evropské národy s asiaty a černochy, aby vzniklo mnohaetnické stádo bez specifických vlastností, snadno ovladatelné elitami u moci.

"Člověk budoucnosti bude smíšené krve. Mnohost národů bude nahrazena budoucí euroasijsko-negroidní rasou, velmi podobnou starým Egypťanům." Nejprve měla být odstraněna demokracie, čili moc lidu, a poté lid sám pomocí křížení. Bílí měli být nahrazeni kříženou rasou, snadno ovladatelnou. Tím, že by se zrušil princip rovnosti všech před zákonem a zabránilo by se kritice menšin, které by byly chráněny výjimečnými zákony, by se podařilo ovládnout masy.

Politikové oné doby Kalergimu naslouchali, západní mocnosti se soustředily na jeho plán, noviny a tajné americké služby financovaly projekty. Vůdci evropské politiky vědí, že právě Kalergi je strůjcem naší Evropy řízené Bruselem a Maastrichtem. Kalergi, neznámý veřejnému mínění, je pokládán za otce Maastrichtu a multikulturalismu.

Na počest Kalergiho byla ustanovena Evropská cena Coudenhova-Kalergiho. Každé dva roky jsou jí odměňování evropeisté, kteří se obzvláště vyznamenali v naplňování jeho zločinného Plánu. Mezi nimi jsou osobnosti kalibru Angely Merkelové, která dostala tuto cenu jako první v roce 2010, a Herman van Rompuy, který ji dostal v roce 2012 na speciálním kongresu ve Vídni, který se konal na oslavu 90 let panevropského hnutí. Když se rozhlédneme kolem sebe, zdá se, že Kalergiho plán je plně realizován.

Stojíme před opravdovou přeměnou Evropy v třetí svět. Axiomem "nového občanství" je multikulturalismus a nucené míšenectví. Evropané jsou trosečníky míšenectví, potopení hordami asijských a afrických přistěhovalců. Smíšená manželství produkují každý rok tisíce míšených jednotlivců: "Kalergiho dětí". Tak už víte, proč se to sem hrne?

Zdroj: http://www.bezpolitickekorektnosti.cz/?p=62221

Bohatství Rotschildů je nyní větší než 75% bohatství celé populace dohromady

Rodina Rotschildů, nejbohatší rodina světa, ovládá více bohatství než 8 největších miliardářů z celého světa dohromady - a co je ještě více šokující, více bohatství než 75% světové populace.

Nedávná zpráva z Oxfam International ukazuje dramatický nárůst u Rotschildů. Zpráva poznamenala, že kombinace bohatství osmi nejbohatších miliardářů je větší než součet poloviny všech lidí na planetě, tedy nějakých 3,6 miliard lidí. Záměrem zprávy bylo přinést uvědomění si nerovnováhy a nespravedlnosti, která se vyskytuje v globálním ekonomickém systému.

Zde je vypsáno 8 miliardářů, jejichž součet bohatství dohromady činí 426,2 miliard dolarů.

Bill Gates - $75 b

Amancio Ortega - $67 b

Warren Buffett - $60.8 b

Carlos Slim Helu - $50 b

Jeff Bezos - $45.2 b

Mark Zuckerberg - $44.6 b

Larry Ellison - $43.6 b

Michael Bllomberg - $40 b

Waking Times píše: http://www.wakingtimes.com/2017/01/20/rothschild-family-wealth-five-times-worlds-top-8-billionaires-combined/ Oxfamské tvrzení, že je světová ekonomika špatně řízena v ohledu bohatství, je nepochybně pravdivé. Nicméně v čem tato studie selhává je, že zapomněla poznamenat, co je největším problémem světové ekonomiky, tedy globálně centrální bankovní model a soukromě vlastněných měn, které jsou založeny na dluhu.

Stávající bankovní model je produktem stovky let plánovaného vývoje, výstavby, manipulace, síly a podvodu, který začal již od dob Mayer Amschela Rotschilda, který jako první v 18. Století založil bankovní a finanční domy v Německu.

Pečlivá starostlivost o toto bohatství za podpory jeho pěti synů, dovolilo Rotschildovi nesmírně profitovat během francouzské revoluce tím, že poskytoval finanční a materiální podporu tehdejšímu Rakousku, které na oplátku dovolilo, aby se z rodinného impéria stala mezinárodní organizace, která se od té doby stala hlavním sponzorem veškerého průmyslu a války.

"V tu dobu poslal Rotschild svých pět synů, aby žili v hlavních městech různých evropských zemí. Jeho cílem bylo, aby každý z jeho synů založil bankovní obchod ve Frakfurtu, Neapoli, Vídni, Paříži a Londýnu a v průběhu 18. století se tak skutečně stalo. S dětmi Mayera Rotschilda se Rotschildové stali první rodinou, která překročila hranice. Půjčovali vládám, aby mohli financovat válečné operace uplynulých stovek let, což jim poskytlo dostatek příležitostí k tomu nahromadit dluhopisy a získat bohatství v různých průmyslech." http://www.investopedia.com/updates/rothschild-family-net-worth-explained/

V současnosti je rodina Rotschildů dynastií s nepředstavitelným bohatstvím, které z velké části zůstává skryto. Nejsou nikdy moc jmenováni jako nejbohatší a nejvlivnější rodina na světě. Tím, že rozdělují svůj kapitál a drží ho různí členové rodiny, včetně mnoha potomků a dědiců, tak se jen zřídkakdy objeví nějaký člen rodiny na seznamu těch nejbohatších, avšak je to rodina jako celek co vlastní to největší bohatství na tomto světě.

"Tradičně je rothschildovské bohatství investováno do jejich blízkých korporací. Mnoho rodinných členů je v těchto korporacích přímo zaměstnáno nebo investují v operacích, které vedou ke zvětšení rodinného bohatství. Neskutečný úspěch rodiny se stal z důvodu velkého zájmu o spolupráci mezi sebou, tím, že jsou podnikatelé a díky praxi a znalosti chytrých podnikatelských principů." http://www.investopedia.com/updates/rothschild-family-net-worth-explained/

Investopedia odhaduje, že celkové rodinné bohatství je více než 2 biliony dolarů v různých aktivech a podílech, i v některých nejstarších korporací na světě.

Jejich držení je rozprostřeno v různých průmyslech, včetně finančních služeb, realit, těžby, energie a dokonce v charitativní činnosti. V Evropě stále existuje několik finančních institucí, které jsou vlastněny Rotschildy, včetně M Rothschild & Sons Ltd v Británii a Edmond de Rothschild Group ve Švýcarsku. Rodina také vlastní více než tucet vinařství v Severní Americe, Evropě, Jižní Americe, Jižní Africe a Austrálii. " http://www.investopedia.com/updates/rothschild-family-net-worth-explained/

Ke zmíněným 2 bilionům dolarů přidejte již zmíněnou zprávu, že rodina vlastní více bohatství než 8 nejbohatších miliardářů světa, což znamená, že samotná rodina Rotschildů vlastní ¾ nebo více světového bohatství.

Baxter Dmitry

°° poznámka: tato rodina patří taktéž k rodu Habsburků V. Berossos°°

Zdroj: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9675-bohatstvi-rotschild-cela-populace

Výpověď zoufalého Itala: Toto už není Itálie, spíše Afrika

Taliani v niektorých častiach Talianska sú už zúfali a stále viac sa odvažujú hovoriť o katastrofálnych pomeroch v dôsledku prílivu imigrantov na kameru. Vznikajú tak šokujúce výpovede o neriešiteľných problémoch, ktoré sú spôsobené absolútnou rozdielnosťou medzi domácim obyvateľstvom a Afričanmi, ktorí do Talianska prichádzajú hlavne z Líbye cez Stredozemné more.

Ich život sa stáva peklom. Trpia a vo vlastnej krajine si pripadajú ako turisti. Cítia sa zradení politikmi a ich nespokojnosť rastie.

Výstižné video https://www.facebook.com/1667055113560317/videos/1766176286981532/

 

Další články