Historia magistra vitae

Hezká výzva a know-how k ní

Dnes v 10:27 |  Nezařazené

Co se tajilo a o čem je zakázáno mluvit? Konec války 1945 v Plzni

30. 4. 1945 americké jednotky dosáhly Chebu, Aše, potom směřovaly do Stříbra, Klatov, Domažlic

Pražské povstání proti německým okupantům 5 5. 1945 působilo velmi rychle i mimo Prahu. Ve stejný den v Plzni české síly získaly silné pozice. Němečtí starostové Wild a Sturm byli zajištěni našimi vlastenci. 6. 5. 1945 v 9hodin ráno, vstoupil do Plzně americký vojenský oddíl »B« 16. pancéřovédivize pod velením plukovníka Nobleho.

Ten měl nařízeno zastavit se napředměstí Plzně, ale vida příležitost, rozkázal svému oddílu, aby obsadil Plzeň. (Archiv JNV Plzeň, -7-1. plk. Noble). Revoluční národní výbor v Plzni zveřejnil 6. 5. 1945 výzvu »Na pomoc bojující Praze«.

Občané Plzně na výzvu reagovali bleskově. Velení USA bylo z české strany požádáno o zapůjčení automobilů pro přepravu dobrovolníků do Prahy a také o některé zbraně. Velení americké armády nejenže takovou žádost odmítlo, ale odjezd dobrovolníků na pomoc Praze zakázalo. Ukazovalo se, že zájmy USA jsou jiné než českých občanů - bojovníků proti německým okupantům.

Počínání Američanů v Plzni bylo podivné a vedlo k narůstání pochybností, o co jim vlastně jde. Po příchodu vojenských jednotek USA do Plzně zrušilo jejich velení Revoluční národní výbor v Plzni. Občané Plzně velmi tvrdě tento čin kritizovali a neuznali jej. Američané museli nakonec ustoupit, ale jejich počínání se nezměnilo. Všimněme si některých kroků, které americké vojenské velení v Plzni nařídilo a realizovalo:

- Jen americký velitel má právo určovat strukturu města Plzně.

- Ulice musí být vyklizeny, obyvatelé mohou do ulic jen v rozsahu dvou hodin za den.

- Bylo zakázáno vydávat a rozšiřovat české noviny a české informační letáky.

- Američané plzeňským bojovníkům proti německému fašismu zabavili vysílačky, zbraně, fotoaparáty, a dokonce zabavili i zbraně československým důstojníkům a policistům.

- Veškerá písemná povolení, žádosti, stížnosti… prostě veškeré písemnosti musely být napsány v českém i anglickém jazyce.

- Americké velení neustále opakovalo a kontrolovalo své nařízení, že německým důstojníkům se nesmí nic stát, protože jsou pod americkou kontrolou.

- Občané Plzně se mohli vzdalovat z města jen do vzdálenosti šestikilometrů…

Americké velení zakazovalo činnost Národních výborů jako orgánů nové lidové moci. To omezovalo naši suverenitu a poškozovalo plnění Košického vládního programu, který byl schválen 5. 4. 1945.

Americké pojetí svobody prozrazoval také politický obsah vyhlášky amerického velitelství ve Strakonicích ze dne 9. 5. 1945 (č. j. 6684). Okresní hejtmani »budou provádět všechna nařízení amerického vojska a to do té doby, dokud nová česká vláda nebude uznána vládou USA…«. Přitom vláda ČSR byla v Košicích 5. 4. 1945 uznána všemi antifašistickými velmocemi a dalšími zeměmi.

Americké bombardování Plzně

Tento nepřátelský akt nesmí být nikdy zapomenut. Tak to diktují fakta a historická pravda. Americkému velkokapitálu šlo hlavně o zničení významného centra naší ekonomiky - Škodových závodů v Plzni a v dané oblasti.

Fašistické Německo v březnu 1939 tyto závody zabralo a využívalo je pro svůj válečný zbrojní program, a to až do konce války v roce 1945.17. - 18. 4. 1945, čtrnáct dnů po přijetí Košického vládního programu, americký velkokapitál, vojáci a zbrojaři vedení vztekem a nervozitou z toho, že uvedené centrum naší ekonomiky nebudou ovládat, přistoupili ke zničení závodů v Plzni. 25. 4. 1945 se uskutečnilo poslední masové bombardování Škodovky.

Bylo to současně poslední bombardování v Evropě. USA svrhlo na uvedený závod 5000 tříštivých, fosforových a zápalných bomb.

29 objektů Škodovky bylo totálně zničeno, 21 těžce poškozeno… nebyl elektrický proud, komunikační a celková infrastruktura byla zničena.

Americký zločin - bombardování Plzně - neměl žádný strategický význam z hlediska dokončování válečné porážky fašistického Německa. Byl to cílený nepřátelský záměr proti nové osvobozené Československé republice, proti její vládě a proti strategické orientaci na SSSR v poválečném období.

Američanům šlo o rozbití průmyslové a ekonomické základny ČSR. USA bombardovaly ještě Nové Zámky, Nitru, Pardubice, Zlín, ČKD-Praha 25. 3. 1945a další místa. 17. 4. 1945 bombardovaly dělnické čtvrti Škvrňany a Karlov.

Bylo zabito 624 Čechů, 453 jich bylo zraněno. Američané zničili 505 budov, seřaďovací nádraží a další objekty. Americký generál Patton, když si prohlížel ruiny Škodovky, prohlásil: »Dobrá práce, jsem spokojený«

Tajemství čtvrté brány

V této části zničené Škodovky »pracovaly« dva týmy Američanů ze strategické rozvědky. Zajímaly je výrobní a technologické plány. Prototypy nových německých zbraní, které nebyly použity na frontách. Hledaly archiv závodu, ale ten byl zničen při americkém bombardování. Části archivu a plánů v některých výrobnách nám však přesto Američané ukradli. Náhradní válečný německý archiv nových zbraní a komponentů se ale Američanům nepodařilo odcizit.

22. července 1945 se skupina Američanů převlečených do uniforem důstojníků československé armády zmocnila československých odborníků na odstředivé lití dělových hlavní a unesla je do Mnichova.

Americký lup ve Škodovce mohl být ještě větší. Naši vlastenci a nové bezpečnostní orgány ČSR tomu zabraňovali.

Pohled do jednoho policejního hlášení

Pod č. j. 400 pres. / 1945 bylo uváděno mj. toto: »Po obsazení Plzně americkou armádou vznikla řada nesnází, které se postupem času vyvinuly v problémy. Vojáci obsazují samovolně opuštěné byty bez ohledu na jejich zajištění, vnikají do nich i násilím, na otevřených táborech německého vojska v okolí Ejpovic naskýtá se týž obraz. Zde byly národnímu hospodářství způsobeny milionové škody, hlavně na motorových vozidlech, na kterých se přijela vzdát německá armáda, ustupující od Prahy. Američané velkou část vozidel zničili«

A pokračuje se dále:

- U Ejpovic Američané zničili velké zásoby prádla a potravin.

- Za starou hrnčírnou v Plzni do obrovské jámy svážela americká nákladní auta velké zásoby potravin, konzerv, nábytku… to polévali benzínem a zapalovali

- V Chebu zničili Američané velké sklady látek, psacích strojů, radiopřijímačů, konzerv a automobilů…

- V Kraslicích zničili vojáci USA sklady hudebních nástrojů.

- Na zámku Pozorka u Kladrub bylo velké skladiště hlídáno československými hlídkami. Američané hrozící zbraněmi naše hlídky vytlačili, skladiště polili benzínem a zapálili.

- Z Aše bylo do Mnichova uneseno pět odborníků na výrobu technického porcelánu.

- Z tachovského muzea zmizely cenné památky - olejomalby, staré zbraně vykládané stříbrem. S tím vším zmizel také major armády USA Hoower.

- Ve Stodě se americké vojenské velitelství zmocnilo násilím 40 vagonů látek, zabavených Němcům, tyto zásoby Američané spálili.

- Národní výbor v Chebu 14. 5. 1945 oznámil, že americké vojenské velitelství nařídilo odvézt 45 vagonů obilí do Německa…

Fakta a některé údaje jsou použity z textů K. Bartošky a K. Pichlíka »Pokus o hospodářskou kolonizaci ČSR«, Praha 1969, str 11 a další.

Připravil J. GROUŠL

Zdroj: https://zpravy.dt24.cz/zahranicni/co-se-tajilo-a-o-cem-je-zakazano-mluvit-konec-valky-1945-v-plzni/

Hezká výzva a know-how k ní

Braňme raději české pohraničí! Tak zní titulek článku V. Kovalčíka na CFP ze 14. srpna t.r..

Raději braňme naše pohraničí a Evropu před agresivní migrací, trestejme otrokáře, převaděče a mafie ve světě. Ihned zrušme mise v Afganistánu a dalších dalekých zemích, neboť je to od začátku léčka, past, když se USA a západ paktuje s teroristy, což připomíná divadlo a mlýnek na mrtvé.

Tak pokračuje dále zmíněný článek.

Hezká výzva, k níž se lze jistě připojit. Má však své ale… A tím ale je fakt, že za současných pod-ínek není tato výzva realizovatelná. A řekněme si i proč. Tak tedy:

1/ nemůžeme bránit naše pohraničí, a to minimálně, ze 3 následujících důvodů:

* jedním z nich je nedostatek k tomu vhodných lidí (vojsko, policie atd.). Armádu jsme si nej-prve sami zdecimovali, zbytek jsme zčásti odveleli "pro jistotu" jinam či podřídili cizímu ve-lení;

* tím druhým a hlavním je skutečnost, že nám to Brusel "nepovolí". Ten přece organizuje postupnou islamizaci Evropy, ten vnucuje členským zemím EU smlouvy k tomu směřující. Stačí připomenout smlouvy Dublin I-III či nyní odmítanou smlouvu Dublin IV či ze strany EU prosazovanou smlouvu Globální kompakt k migraci, která má být podepisována letos v pro-sinci, a to opět v Maroku (v návaznosti na Marakéšskou úmluvu, ve které "o nic nešlo", jak nám ještě nedávno tvrdili naši vládní činitelé). Lhostejno, že EU je přitom pouze nástrojem v rukou jejích skutečných majitelů a my de facto jsme součástí jejich majetku s ní;

* Tím třetím je pak skutečnost, že nemáme vládu a představitele, kteří by o ochranu našich hranic vůbec usilovali. Právě naopak. Oni jsou přece těmi, kteří u nás prosazují zájmy Bru-selu a majitelů EU, a to na úkor našich národních zájmů.

Všechny 3 důvody lze odstranit. Je ale zapotřebí začít paradoxně od toho třetího. Tedy ve vol-bách zvolit jiné strany, než byly voleny dosud. Nově sestavená vláda se pak musí postavit Bruselu tak, jak to dělá Orbán v Maďarsku, a začít hájit české národní zájmy. Zatím naši poli-tici hájí zájmy (vlastníků) EU proti zájmům našim. Pokud to nepomůže (a v tom směru jsem dost skeptický), budeme nuceni z EU odejít.

Teprve když zrealizujeme kroky 3 a 2 můžeme pomýšlet na realizaci kroku 1.

2/ Vstup naší země do NATO občané naší vlasti nikdy neodsouhlasili, byť se někteří později ne-chali obelhat, že nám tento krok zajistí naše bezpečí, že dokonce ani vlastní armádu (až na nějaké ty specialisty) nebudeme už potřebovat. Zrušili jsme dokonce i základní vojenskou službu a založili velmi skromnou profesionální armádu.

Připomeňme si tedy, jaká je dnes situace:

* k obraně naší země nemáme zdaleka dostatek vlastní armády. Ta, co nám zůstala, by prý zvládla bránit okresní město po dobu 1-2 týdnů;

* tato naše armáda byla přeměněna v expediční sbor, který již dávno není zaměřen na obranu naší vlasti. Naši vojáci se stali součástí jednotek NATO a zapojili se do agrese proti jiným zemím. Nejprve jen naši vojenští lékaři, později i protichemická jednotka, nyní již i vojenské oddíly. Naši vojáci v důsledku toho umírají v cizích zemích, v cizích válkách a za cizí zájmy. Jen si to stále ještě nechceme přiznat. Stali jsme se tak okupanty.

* A pokud mají naši vojáci bojovat proti terorismu, jsou nanejvýš potřeba v Evropě a dokonce doma. Jenže zatímco v Evropě jsou teroristické akce často vládami jednotlivých členských zemí EU bagatelizovány či dokonce omlouvány, kdy příslušníci vlastních bezpečnostních sil často ani nesmějí zasahovat proti migrantům a teroristům zamíchaným mezi migranty, tak v jiných zemích mimo Evropu se účastníme vojenských akcí, jejichž smyslem je vnucovat místnímu obyvatelstvu loutkovou vládu a rádoby politický systém podle představ vlády USA, který neodpovídá vůbec místním tradicím, historii a kultuře. A nazýváme to bojem proti terorismu.

Často přitom tito vojáci bojují proti povstalcům z řad místního obyvatelstva, které USA pomáhaly nejprve samy vyzbrojovat a vycvičovat. Klasickým příkladem je dnes Talibanv Afghánistánu. Dokud bojoval proti Rusku, byl to spojenec. Když dnes bojuje proti USA a jejich vazalům, je to teroristická organizace. Teroristickou organizaci Al-Kajdá pak zakládaly USA samy jako neoficiální armádu pro její zapojení do proxy válek dle potřeb Američanů;

* část našich vojáků byla odvelena do Pobaltí, aby tam (spolu s dalšími vojáky armád NATO) porušovala vědomě ustanovení článku 1 zakládací washingtonské smlouvy NATO, který ukládá členským zemím zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.Přitom právě tím odstrašováním a předstíraným zadržováním Ruska naše vláda argumentuje, když naše vojáky na tyto mise vysílá. A to přesto, že Rusko se nepohnulo ze svých hranic ani o metr (na rozdíl od NATO, které se úskokem Američanů z doby Gorbačeva a následnými přískoky dostalo postupně až na ruské hranice). Prý je to v souvislosti s našimi spojeneckými závazky. Nezbývá tedy než se zeptat, kdo a proč takové závazky, kterými porušuje samé základy této organizace, za nás uzavírá. Zda tím naši představitelé neporušují platné zákony, neboť tak postupují v rozporu s chartou OSN;

* je jasné, že hlavním cílem vojsk NATO je dlouhodobě připravovaný útok na Ruskou federaci. Mnozí američtí činitelé se tím ani nikterak netají. Některé přípravné kroky k této agresi se podařily (puč na Ukrajině, obsazení Pobaltí) jiné zase ne (plánované obsazení Krymu Američany či obsazení Jižní Osetie a Abcházie). Další jsou ve stadiu přípravy (útok na Bělorusko, příp. spojený s plánovaným převratem tamtéž, resp. snaha o převzetí Moldávie a Podněstří pod vojenskou kontrolu, resp. je okupovat). Tlak ze strany USA vzrůstá i na jižní sousedy Ruska.

* vzrůstá napětí před blížícím se velkým světovým konfliktem, kterému nemusí zabránit ani dohody učiněné mezi prezidenty Putinem a Trumpem. Jednak proto, že na americké straně je bude důsledně torpédovat americký deep state, jednak proto, že má na obnovu své politiky Pax Američana stále méně času. Jak po stránce ekonomické, tak i po stránce vojensko-politické.

* stačí zase nějaká raketa "omylem vystřelená" ze strany NATO, která nalezne cíl v Rusku. A tentokrát nám nepřivezou domů v pytlích 3 naše vojáky, jako nyní z Afghánistánu, nýbrž celý náš kontingent najednou. Totiž, pokud bude ještě kam, pokud budeme ještě sami vůbec existovat.

Opravdu se můžeme cítit jako členové NATO bezpečněji? Není tomu přesně naopak? Není to právě naše členství v NATO, které nás zásadním způsobem ohrožuje?

Občas slýcháme od některých našich politiků, že "NATO nemá alternativu". No, pokud chceme jiným zemím násilím krást nerostné bohatství, půdu a zabíjet lidi, pak mají nepochybně pravdu. Pokud máme ale zájem o mírovou spolupráci, pak přece existuje OBSE a helsinský dekatlon. Přitom v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je členem více než 50 zemí světa, mezi nimi jak USA, tak i Rusko či ČR

Je tedy na obyvatelích ČR, aby si zvolili, co chtějí. Zda mír či válku. Ta bude ale nepochybně válkou poslední.

Pokud jsme pro mírové řešení, nemáme v této agresívní organizaci co dělat. Nezabývejme se ani úsměvnými představami, jak NATO změníme k lepšímu. Ačkoliv vystoupit lze kdykoliv s poukazem na to, že NATO porušuje samo své principy, na nichž bylo založeno, je zde i druhá možnost, kterou nám dává zakládací smlouva podle ustanovení svéhočl. 13 sama. Po 20. letech může kterýkoliv člen vystoupit na základě prostého oznamovacího dopisu zaslaného vládou dotyčného státu vládě USA. Tento termín v případě ČR vyprší k 19. 3. 2019.

Teď jde jen o to, abychom do té doby měli u nás k tomu vhodnou vládu. A tu si ale musíme prostřednictvím voleb zajistit sami. Je to opět na nás voličích. Referenda netřeba.

Zdroj: http://www.czechfreepress.cz/vase-free-zona/hezka-vyzva-a-know-how-k-ni.html

 

Další články