Historia magistra vitae

Americká základna v ČR

Včera v 9:53 |  Nezařazené

Kvůli masové imigraci se Francie podobá zemím třetího světa!

Procházky ve francouzských městech stále více připomínají prohlídku nepřátelského prostředí, napsal v rozhovoru s Breizh Info autor knihy "Imigrace. Francouzská katastrofa" Marcus Graven.

Během svých cest po celé zemi byl publicista svědkem toho, jak masové přistěhovalectví "vylidňuje" centra velkých měst, a že následně vypadají jako osídlení v zemích třetího světa.

"Francouzská města se staly oblastí fyzického a intelektuálního nepohodlí. Procházka po nich stále více připomíná výlet do nepřátelského prostředí," popisuje novinář Marcus Graven, autor knihy "Emigrace. Francouzská katastrofa" ("Immigration, le nafrage français"). V rozhovoru s Breizh Info Brezon Graven hovoří o své cestě po zemi, která ho inspirovala k napsání knihy.

"Procházeje se ulicemi francouzských měst jsem cítil obrovskou propast mezi projevy takzvaných elit a každodenním životem Francouzů", řekl novinář. "Snaží se nás přesvědčit, že nevidíme, co vidíme," píše Graven o vedení země. Mezitím jsou čtvrti a centrální ulice francouzských měst "zničeny pomalou občanskou válkou". Bít na poplach začínají i zodpovědné osoby, které "dlouhou dobu byly nezodpovědné".

Před skutečností, že se situace ve velkých městech "vážně zhoršila", že se v nich upevnil "zákon nejsilnějších - pašeráků drog a radikálních islamistů", a brzy může být tento proces "zcela nezvladatelný", varoval Gerard Colomb, který nedávno opustil post ministra vnitra. Starostka Paříže Anne Hidalgová připustila, že některé části města "se úplně rozpadly kvůli drogám"

Starosta Lille, Martin Aubrey, požaduje podporu trestněprávních orgánů, aby se zajistila bezpečnost ve městě. Starostka Nantes Joanna Rollandová, vypsala šek ve výši 4 miliony eur na to, aby se převzala kontrola nad migranty, kteří se usadili na centrálním náměstí města. Současně, jak zdůrazňuje autor, všichni výše uvedení politici pocházejí z "socialistické strany", kterou lze jen obtížně obvinit z nedostatku "otevřenosti a soucitu". "Objevili, že oheň je horký a voda je mokrá," konstatoval publicista.

V jakémkoliv městě ve Francii, bez ohledu zda je to Grenoble, Brest, Nantes, Lyon nebo Marseille, všude viděl totéž: "zřejmé problémy s bezpečností, přemíra agrese, špína, které se hodí spíše na města ze zemí třetího světa".

"Centrální ulice Brestu a Nantes jsou pod kontrolou obchodníků s drogami a migrantů, falešných jednookých nezletilých, drtivé většiny muslimů," svědčí autor knihy. Ve stejné době, jak uvedl novinář, v dopoledních hodinách v ulicích francouzských měst i nadále připomínají scény z filmů 70. let, ale po 10 hodin, jakoby v důsledku 'časoprostorová přechodu' se všechno se mění, a objeví se "oni". "Shromažďují se ve skupinách, usazují se na místech, zabírají na náměstí lavice, hlasitě diskutují v nesrozumitelných jazycích," píše Graven ve své knize a zaznamenává "katastrofální neschopnost" měst vyplývající z masového přistěhovalectví.

Navzdory tomu zůstává Graven optimistický ve svých předpovědích do budoucna. Ve svém přesvědčení, i přes úsilí mediální propagandy, nebude daleko doba, kdy osobní zkušenost Francouzů začne určovat jejich politické preference, jak se již stalo ve Velké Británii, Polsku, České republice, Itálii, Rakousku a dalších zemích. "Lidé (tam) pochopili, že globální supertřída jim nepřeje žádnou dobro, ale smrt, aby je nahradily "nové osoby" tvrdí autor

Nicméně, tento "nový člověk bez kořenů, bez hranic, podřízený pouze zákonu trhu", opěvovaný politickými elitami, v důsledku toho očekává účast, které neunikl ve své době "homo sovieticus" a nacističtí "nadlidí", upozornil novinář. "Jsme svědky znovuzrození národních identit," dodal Marcus Graven.

Zdroj: https://www.breizh-info.com/2018/10/12/103871/marcus-graven-villes-immigration

George Friedman je americký zpravodajský expert a odborník na národní bezpečnost.

Je zakladatelem a šéfem přední americké soukromé konzultační zpravodajské agentury Stratfor (Strategic Forecasting).

Věnujte zvýšenou pozornost videu, zejména slovům po 2 min

Zdroj: http://www.czechfreepress.cz/uvadime-videa/absolutne-cynicka-otevrena-a-verejna-prezentace-americke-zahranicni-politiky.html

Američané chtějí v Česku stavět svou vojenskou infrastrukturu. Česká vláda mlčí!

V České republice má vzniknout infrastruktura americké armády. Jde projekt na zakázky pro federální vojenskou agenturu USACE.

Pokud vnímáme řadu prohlášení, která byla v poslední době publikována, tak se od NATO logiky nedalo ani nic jiného očekávat. Když to nevyšlo při pokusu postavit zde radar, tak se půjde méně okatou cestou budování menších základen. Dále opravou dopravní infrastruktury na našem území, k čemuž směřuje i ono doporučení na zvýšení únosnosti našich mostů.

Armáda ČR je součástí NATO a má jisté schopnosti zajistit působení aliančních jednotek v naší zemi po určitou dobu. Američanům ani nejde o sílu naší armády, která je - co do schopností, technického a personálního vybavení - nevelká. Potřebují dokončit ovládnutí prostoru svojí trvalou přítomností, která jim vytvoří zázemí při realizaci jejich válečného plánování.

Základny na území bývalého Československa radikálně zvýší operační schopnosti Severoatlantické aliance. Doktrína NATO se moc nemění od jeho vzniku. Do začátku devadesátých let bylo NATO nejsilnější v bývalém Západním Německu.

Teď se přelakovaný armádní kolos posouvá výrazně více na Východ. Tím se zkracuje reakční čas, který bude mít Rusko k dispozici při odvracení bleskového úderu ze strany armád NATO. Poloha naší země je z pohledu vojenský ch pl&aa cute;novačů významná. To vědělo i velení vojsk Varšavské smlouvy, když se v roce 1968 rozhodlo u nás realizovat operaci Dunaj.

Kdo má naše území pod palcem, ten dokáže výrazně ovlivňovat dění na evropském teritoriu a směrem k Eurasii.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/201810158257653-cesko-usa-zakladna/

Kolik platíme za "neexistujícími" uprchlíky nevládním organizacím? Budete možná překvapeni

Známá novinářka zveřejnila částky, které české nevládní organizace dostávají za neexistující uprchlíky.

Zveřejnila pravdu o uprchlících a dostala se na černý seznam. Bývalá poslankyně a známá novinářka Jana Lorencová odhalila, co stojí za hysterií okolo uprchlíků. Peníze. Hromada peněz. Lorencová na svém Facebooku uvedla částky, které dostávají nevládní organizace za to, že pomáhají uprchlíkům, i když žádní uprchlíci v České republice nejsou.

A teď se podržte. Jde o mnohamilionové částky z našich kapes. Za nic. "Konečně mi došlo, o co se tady vlastně jedná. Proč někteří politici propagují nutnost péče o uprchlíky. Je jedno, odkud pocházejí. Ono ani tak nejde o diktát EU. Ono jde hlavně o veliký kšeft - abych byl moderní - tedy o business. Vůbec totiž nejde o péči o uprchlíky, jedná se o péči o něčí peněženky. Doposud u nás téměř žádné uprchlíky nemáme, a přesto se na "péči o ně" vydávají obrovské prostředky, ale již se nepublikuje komu a kolik," napsala Lorencová.

Poté zveřejnila částky, které jednotlivé pozlacené nevládky podle jejích informací dostávají: Organizace pro pomoc uprchlíkům 46,8 milionů korun, Sdružení pro integraci a migraci 30 milionů korun, Poradna pro integraci 22,9 milionů korun, Sdružení pro příležitosti mladých migrantů 21 milionů korun, a tak dále. Seznam je vydatný.

Co tento podvod na českých daňových poplatnících znamená? Jaký je názor známého sociologa Petra Hampla.

Překvapilo vás, že se tak čile obchoduje s uprchlíky? Každý imaginární uprchlík má doslova cenu zlata

Ty informace jsou známé. Ale, jak říkám, je dobré a důležité, že se připomínají. Zvláště proto, veřejnoprávní a další mainstreamová média je cenzurují. Ostatně, nejen velká média. Korporace Facebook příspěvek paní Lorencové vymazala a zablokovala jí profil.

Je vůbec poskytnutí azylu uprchlíkům politický problém?

Česká republika nesousedí s žádným problematickým státem a není žádný důvod, proč by měl být někomu udělován azyl. Všechny žádosti by měly být automaticky zamítány. Vyjma těch, kdo prchají před vznikajícím totalitním režimem v Německu. Ale i mezi nimi by se mělo velmi pečlivě rozlišovat.

Jenže zájem velkých peněz převažuje nad zdravým rozumem, takže jsou aplikována opatření nesmyslná a ničivá. Připomínám, že Česká republika šla dokonce tak daleko, že zavedla institut tzv. doplňkové ochrany. Ten spočívá v tom, že když se nenajde žádný důvod, proč by měl být uchazeči udělen azyl, přesto se s ním zachází jako s azylantem. Včetně takových služeb jako kurz češtiny, za který vláda platí 3000 korun na hodinu.

Myslíte, že by stát měl přehodnotit postoj k financování nevládních organizací, které si vydělávají na živobytí jen díky uprchlické hysterii?

Opět se dostáváme k něčemu, co je všeobecně známé. Multikulturní neziskovky by měly být posuzovány jako všechny ostatní zločinecké gangy a vůči jejich členům by mělo být postupováno odpovídajícím způsobem.

Jenže k tomu bychom potřebovali politické leadery, kterým záleží na budoucnosti českého národa a kteří mají dostatek odvahy.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com/nazory/201810058184855-uprchlik-zlato-cesko/

Václav Havel - symbol falešné a pokřivené morálky

Václav Havel je dokonalý symbol falešné a pokřivené morálky naší společnosti. Na úpadku morálky a národního cítění se Václav Havel podepsal ještě více, než celý komunistický režim. Ten, kdo jej uznává a uctívá jako "morální symbol", tímto zároveň přijímá tuto pokřivenou morálku.

Bohužel, mnozí věděli, ale nikdo to nechtěl slyšet! Václav Havel nabyl po 17. listopadu 1989 v restituci rozsáhlý majetek. Pozadí této restituční transakce, jedné z prvních, která prolomila Benešovy dekrety, je však zatemněno a objevuje se jméno pražského pozemkového krále, miliardáře Miloše Červenky.

Rodina Havlů patřila k nejbohatším židovským rodinám v Praze již na počátku 20. století. Otec a strýc Václava Havla byli členy zednářské lóže "Bohemia". Oba financovali Sionistické organizace, zednářské lóže, PEN-klub a oba byli členy Rotary-klubu. Současné bohatství, resp. z restituované majetky jsou dílem strýce Václava Havla, Miloše Havla filmového podnikatele. Významnou měrou se na majetku rodiny podílel i otec Miloše Havla Václav Havel st., majitel stavební firmy a stavitel Lucerny.

Vztahy Václava Havla se svým synem Milošem Havlem však byly později poznamenány synovou neutajovanou homosexualitou. Asi nejproslulejším projektem Miloše Havla bylo vybudování barrandovských studií, které vybudoval spolu s židovským podnikatelem Osvaldem Koskem. Miloš řídil i filmovou společnost Lucerna-film a bohatl na dovozu a promítání amerických filmů.

Po začátku války vstoupila na Barrandov německá správa a ateliéry se nebývale rozrostly. Točila se řada filmů, na kterých se podílela tehdejší elita českých herců. Rodina Havlů patřila k prominentním Židům, svědčí o tom fakt, že Miloš Havel a Václav Havel senior spolupracovali nejen s okupační správou, ale také s Gestapem a SD (Sicherheitsdienst). V Lucerně (která byla ve vlastnictví Havlů) ustavili rezidenturu SD a zřídili konspirativní byty. Zde získávali občany ke spolupráci s SD a Gestapem.

Miloš Havel zajišťoval pro Gestapo a SD večírky, hony a zábavy s děvčaty a optoval německou národnost i občanství. Dostal doklady na německé jméno a příjmení. Pracoval zpočátku jako agent, pak jako řádný úředník pražského Gestapa. Miloš Havel dostal také celou řadu osob do koncentračního tábora a vězení.

Po válce byl Miloš Havel zařazen pod svým německým jménem na listinu válečných zločinců. Byl také obžalován, ale obvinění bylo za nejasných okolností staženo. Z této doby existují také doklady o čilých stycích Miloše Havla s StB. Miloš Havel podepsal StB také spolupráci. Po navázání spolupráce s StB odcestoval Miloš Havel do Německa.

V Západním Německu požádal Miloš Havel jako "pronásledovaný" český Žid za války o odškodnění za majetek, který ztratil. V průběhu války, totiž prodal polovinu barrandovských studí německé správě za částku asi 7 milionů korun, což považoval za podhodnocenou cenu, ke které byl přinucen. Západoněmecký rehabilitační soud nároky Miloše Havla uznal a v plném rozsahu jej odškodnil.

Vraťme se však k Václavu Havlovi.

Ten se programově angažoval v Chartě 77, ve které byla řada (bývalých) komunistů, tzv. "osmašedesátníků". Namátkou uveďme jména jako Ludvík Vaculík, Pavel Kohout, Jiří Hájek, Jaroslav Šabata, Miloš Hájek, Karel Šiktanc a řada dalších. Václav Havel byl rovněž členem KSČ a to do roku 1967

Všichni mluvčí Charty 77 byli Židé nebo zednáři. Václav Havel nebyl řadový disident. Jezdil v lepším automobilu než tehdejší předseda komunistické vlády (vlastnil luxusní Mercedes), obýval rozlehlý a komfortní byt na Rašínově nábřeží a stejně tak měl k dispozici svou usedlost Na Hrádečku, kde mohl nerušeně pořádat své disidentské seance.

Havlův čas přišel v listopadu 1989, když na Letné a z balkonu Melantrichu mával nadšeným statisícům doufajících. V témže roce byl komunistickým parlamentem jednomyslně zvolen prezidentem, a když skládal slib, přísahal symbolicky na komunistickou ústavu. Neštítil se mávat nadšeným a doufajícím davům a poté přísahat věrnost komunistické ústavě.

V roce 1990 se uvažovalo, jakým způsobem uskutečnit restituce a především v jakém rozsahu. Václav Havel, který měl tehdy v Občanském fóru rozhodující slovo, prosadil široké a rozsáhlé restituce.

Vzhledem k hrozbě nároků sudetských Němců se parlament rozhodl navracet majetky zabavené teprve po 25. 2. 1948.

Způsob, jakým se Václav Havel dostal k majetkům svého strýce a děda, je zahalen tajemstvím.Jeho strýc Miloš Havel byl po válce označen jako kolaborant a jeho majetek znárodněn podle Benešových dekretů. Proto se na něj klasické restituční předpisy o navracení majetku ztraceného po roce 1948, nevztahují.

Václav Havel přesto jako jeden z prvních dostal veškerý majetek, o který požádal. Možná i proto se Havel bál tématu Benešových dekretů jako čert kříže. Na přímou otázku na svůj názor na ně uvedl pro BBC v roce 2002: "Já jsem se k tomuto velmi důležitému a citlivému tématu vyjádřil už mnohokrát, ale vždycky jsem se k němu vyjádřil, když jsem já chtěl a ne tehdy, když jakási zhysterizovaná atmosféra mě k tomu nutila, já zůstanu věrný této tradici, pokud jde o ty dekrety."

Jednoznačné stanovisko k Benešovým dekretům však Václav Havel nikdy neposkytl a dobře ví proč. O pozadí Havlových restitucí se nikdy nemluvilo a žádný novinář se jimi netroufl zabývat.

Ještě dnes je Havel pěstovanou ikonou tzv. sametové revoluce a falešného sametového "národního obrození". Restituce příjemně postihly řadu disidentů z Charty 77 a ti chartisté, na které nic nezbylo, si dokumenty k restituci alespoň padělali. Učinila tak Havlova spolupracovnice a disidentka z Charty 77 (Židovka) Marta Chadimová, jejíž restituční podvod s nemovitostmi na Loretánském náměstí v Praze byl však odhalen a před odsuzujícím rozsudkem jí zachránila jen milost jejího přítele z Charty 77.

Restituce Václava Havla proběhly však tiše a úspěšně. Upozornit na to, že prolamují Benešovy dekrety, že jdou, hluboko za stanovenou restituční čáru 25. 2. 1948 si říci nikdo netroufl a netroufá si tak učinit ani nyní.Lze přitom konstatovat, že právě Havlovy restituce byly jedny z průkopnických v tom smyslu, že prolomily Benešovy dekrety.

Na počátku 90. let se u restitucí Havlova majetku objevuje jméno Miloše Červenky, současného miliardáře a pozemkového magnáta v Praze. Absolvent moskevského MGIMO (aneb "Akademie KGB") Červenka také Havlův majetek spravoval a fungoval jako Havlova "peněženka". Naskýtá se proto otázka, pro koho vlastně dnes agent Červenka svůj obrovský majetek spravuje.

Havlovy úzké vztahy na staré struktury v souvislosti s jeho majetkem ukazuje i známá transakce, když prodal svou polovinu paláce Lucerna společnosti Chemapol vedené agentem StB Václavem Junkem. I u této transakce asistovala šedá eminence jménem Červenka. Dnes je (bývalý) majetek rodiny Havlů zdevastován a pomalu chátrá. Důkazem toho jsou jak Barrandovské terasy, tak Lucerna.

Havel však rozhodně nezchudl, svá aktiva má uložené jinde. Skutečný obraz Václava Havla je diametrálně odlišný od toho, jak jej vykreslují Židy ovládaná média a samozvaní kulturní elitáři. Vyzní tedy velmi trefně, je-li při jedné společenské akci k nazvání Václava Havla za "jednoho z nejlepších synů národa" vybrán jistý deviantní fotograf obscénních polo pornografických snímků a sál plný ovcí nadšeně tleská. Je to jen důkazem, kterak se instalovaná "česká kulturní elita" (většinou tvořená Židy) utápí v bahně pokrytectví a bezpáteřnosti.

Václav Havel zneužíval ideály, kterými se zaštiťoval. Ač celý život žil s maskou bojovníka s totalitou a s komunismem, již v období Charty 77 s (bývalými) komunisty ochotně spolupracoval. A navíc jak už bylo řečeno, byl sám bývalým komunistou.

Po jeho úspěšném 17. listopadu 1989 Havel v čele Občanského fóra zajistil, aby si komunistická elita udržela moc ve státě. Symbolicky jmenoval federálním premiérem bývalého komunistického ministra Mariána Čalfu. Havel také obnovil všechny židovské společnosti ve státě a zednářské lóže, jejichž členy se stali téměř všichni vyvolení členové Charty 77 a Občanského fóra, vlády a diplomatického sboru, kteří byli povoláni pro budoucnost k vybraným rolím.

V březnu 1989 se v soukromých pražských bytech připojovala k televizorům videokazeta s Havlovou hrou "Asanace", natočenou malou divadelní scénou v Německu. Na konci děje hry byl připojen asi osmiminutový fotografický přehled autorova života. Na jednom snímku je Václav Havel se všemi rituálními symboly svobodných zednářů korunován králem.

Václav Havel byl zasvěcen do zednářské lóže v roce 1968 při svém pobytu v USA. Do lóže byl uveden Arthurem Millerem, Židem a bývalým americkým komunistou.Havlovi se dostalo 30. stupně zasvěcení podle amerického rituálu (Ritual of Knight Kadosh z roku 1879). Etika rytířů 30. svěcení (Kádoš) je v rituálu charakterizována takto: "Moi, rien que moi, tout ŕ moi, tout pour moi, et cela par tous les moyens quels qu´ils soient", tj. Já, nic než já, všechno mě, všechno pro mne a to všemi prostředky, lhostejno jakými. Stupeň rytíř Kádoš je pojmenován podle rabína Ha-Kadoshe. V zednářském řádu Kádoš existuje 7 stupňů. Václav Havel byl zasvěcen ve stupni 1. jako Le Kadosh Israelite (Kádoš Izraelita). Svým stupněm zasvěcení byl Havel předurčen (vyvolen) pro výkonnou politickou roli. V den své inaugurace předstoupil před veřejnost v krátkých nohavicích svých kalhot, což v nezasvěcené veřejnosti vzbudilo rozpaky, zasvěcenci v celém světě však věděli, že patří králi bosáků služebníku Židů.

Krátce po svém zvolení prezidentem navštívil Izrael, kde s rabínskou čepičkou na hlavě převzal čestný doktorát. Vídeňský Kurier přinesl fotografii Havla, na níž s židovskými modlícími řemínky na hlavě, opřen o Zeď nářků, šeptá hebrejské modlitby a skládá přísahu.

Václav Havel je dokonalý symbol falešné a pokřivené morálky naší společnosti. Na úpadku morálky a národního cítění se Václav Havel podepsal ještě více, než celý komunistický režim. Ten, kdo jej uznává a uctívá jako "morální symbol", tímto zároveň přijímá tuto pokřivenou morálku.

Dr. Igor TOMO, M. D. PhD.

ENT Clinic Home: Östergatan 30A Södertälje Hospital 15243 Södertälje Södertälje Sverige SWEDEN

Tel:+46-8-55024496 Tel:+46-8-55088385 Mobile: 0762404652 •Autor/ři textu: Dr. Igor TOMO, M.D. PhD.

•zdroj: http://www.na-septande.cz/jak-vidim-deni-kolem-sebe/vaclav-havel-pro-hluche-a-blbe

 

Další články