Historia magistra vitae

NATO rozdmychává novou vlnu militarismu.

Včera v 11:06 |  Nezařazené

Evropě hrozí nová občanská válka

Když se v Paříži v listopadu 2015 střílelo v klubu Bataclan, do 24 hodin byly facebookové a jiné profily na sociálních sítích zahalené v barvách francouzské trikolory. Když se vraždilo před pár dny v Manchesteru - nic.

Možná jsem britské barvy jenom přehlédla, možná jsem se nedívala dostatečně pečlivě. Možná veřejnost usoudila, že 130 mrtvých v Paříži je o tolik víc než 22 mrtvých v Manchesteru, že to za tu práci s vlajkou nestojí.

(Popravdě se přiznám - byť je to číselně vzato nepoměr, mnou Manchester otřásl víc, protože v něm šlo o malé děti. A na to jsem jako máma pěti prcků obzvláště citlivá; ale o to teď nejde.)

Abychom si rozuměli: Já nejsem žádný "vlajkař". Nehalím si svůj profil do emotivních malůvek, když se někde stane neštěstí. Nedělala jsem to tehdy, nedělám to ani teď. Nic proti symbolům, ale taky si přiznejme, že jsou zhola zbytečné. Nepomohou mrtvým, neodvrátí ani riziko od dosud živých, kteří se příště ocitnou v nevhodnou chvíli na nevhodném místě. Pouze a jen pomohou těm živým, kteří cítí lítost nad mrtvými, aby se cítili trochu líp: Vystavením vlajky získají pocit, že vyjadřují sounáležitost (to je jistě pěkné), svůj smutek trochu ventilují navenek, a tím se jim uleví.

Jestliže tentokrát - na rozdíl od vraždění v Paříži - nikdo v mém okolí neuznal za vhodné vyjádřit svou frustraci vystavením vlajky či jiného symbolu, mám pro to jen jediné vysvětlení: Tentokrát byla patrně suma smutku ve společnosti menší. A to si opět umím vysvětlit jen jediným způsobem: Společnost si na vraždění už zvykla. Jak zvrhlé.

Všichni víme, že tenhle druh vražd, kterým se říká terorismus, mají jedno společné: nelegální imigraci těch, kdo nejsou skutečnými uprchlíky před skutečným nebezpečím. A neargumentujte mi tu s IRA, Basky a podobně - kdy bylo o těch slyšet naposledy? Jistě, tohle je milionkrát omleté téma. Ale jedna věc je přece tak trochu "nová".

Ještě před pár lety by bývalo stačilo neprodyšně a třeba za pomoci hrubé vojenské síly uzavřít vnější hranice Schengenu. Hlavní lákadlo ekonomické migrace, tedy státy jako Německo, Belgie, Francie a další, by tak bylo nedostupné, takže relativně za vodou by tím pádem byla celá Evropa. Tedy i země mimo schengenský prostor - protože který ekonomický a nelegální migrant by stál o azyl třeba v takovém Bulharsku, Chorvatsku a dalších vesměs chudých evropských zemích? Jenomže tahle logika dneska už dávno neplatí. A snad protože jsme si jako společnost na terorismus, nelegální imigraci a multikulturalismus už příliš "zvykli", ještě jsme si nestačili tak docela všimnout, že se nad Evropou stahují nové mraky, které s imigrací bytostně souvisí.

Dlouho jedinou převážně islámskou zemí Evropy byla Albánie. V poslední době přibyly země nové: Kosovo a do jisté míry i Makedonie. Kosovo je už na druhém břehu: Nejen že v Kosovu jede na plné pecky systematická snaha o islamizaci již dospělého obyvatelstva prostřednictvím imámů, kteří tamní muslimy obracejí na radikální formu islámu wahhábismus, ale navíc také zcela přirozeně tamní islámské, tedy zejména albánské, etnikum má vyšší porodnost než pravoslavné, katolické a další. Takže i díky zcela spontánním demografickým trendům radikální islamizace Kosova nabírá na síle. Ví se také, že Kosovo se stejně jako Albánie stává řízenou líhní sympatizantů Islámského státu. Například německá vláda to nedávno veřejně připustila jako známý fakt v odpovědi na interpelaci z Bundestagu.

Makedonie na druhém břehu dosud není. Stále v ní převažují pravoslavní Makedonci. Jenomže o nárůstu velikosti a radikalizaci islámské menšiny platí to samé, co o Kosovu. A hlavně: Jak už to bývá, islámské obyvatelstvo je koncentrováno do určitých enkláv, není rovnoměrně s Makedonci promícháno. A jak by se dalo čekat, albánská a tedy muslimská menšina se stává majoritou v oblastech sousedících s Kosovem a Albánií. A tím je na průšvih zaděláno.

Etnické spory v Makedonii bublají dlouhodobě. Ovšem s rostoucím islámským radikalismem a s rostoucím počtem muslimů stále sílí. Vzhledem k tomu, že touhou Islámského státu je vytvořit jediný rozsáhlý chalífát, je velmi logické čekat, že místní albánské obyvatelstvo se dříve či později pokusí vytvořit jakousi Velkou Albánii, která by spojovala dnešní území Albánie, Kosovo a také část dnešní Makedonie. Vlastně by se tak v bledě modrém opakoval scénář, který známe z války o Kosovo z roku 1999. Tehdy vlastně nešlo o nic jiného, než že se albánská menšina v Srbsku rozhodla od Srbska odtrhnout, jakkoliv to bylo nazýváno různě, nejčastěji jako "právo na národní sebeurčení". Srbsko tehdy nechtělo Kosovo pustit; vzdalo se ho teprve až poté, co NATO začalo Srbsko bombardovat a v podstatě ho donutilo část jeho území pustit.

Chci se mýlit. Nicméně já osobně se domnívám, že dříve či později v Makedonii vypukne válka.

Protože Evropská unie použije stejnou logiku, jakou použila v Kosovu, řekne, že makedonští Albánci mají právo na sebeurčení, a bude podporovat rozpad makedonského státu. Zda se k tomu stejně jako v případě Kosova připojí i USA, těžko soudit, protože Trumpova administrativa v tomto ohledu není tak snadno čitelná, jako byly americké administrativy předešlé. Každopádně, i kdyby USA nebyly rozpadu Makedonie tak nakloněné jako rozpadu Srbska, pořád nevidím v dnešním světě žádnou reálnou sílu, která by tomu dokázala zabránit. Která by dokázala zabránit vytvoření Velké Albánie nakloněné podoře Islámského státu (či v té době už nějaké jiné radikální organizaci).

Řekla jsem, že se nad Evropou stahují nové mraky. Když říkám Evropa, mám tím skutečně na mysli celá Evropa, ne jen malá část Balkánu. Kosovo, Makedonie - obojí je krystalickým příkladem salámové metody. V obou zemích nejprve nenápadně začaly vznikat minoritní enklávy. Sílily díky přirozeně vyšší porodnosti tak dlouho, dokud se z menšiny nestaly v konkrétní oblasti většinou. A pak se od území historicky patřící jiné zemi jednoduše odtrhly.

Ve valné většině zemí EU dnes vznikají díky nezvládnuté imigrační politice podobné enklávy. Londýn, Paříž, některá německá města - všechna tato místa dnes vypadají zcela jinak než před deseti lety. Data z trhu práce jednoznačně dokládají, že začleňování imigrantů je mýtus. Ba co víc, například nedávné turecké referendum o ústavě ukázalo, že turecká menšina v EU se dokonce ještě víc vymezuje proti kultuře hostitelské země než samotní Turci žijící na území Turecka. Imigranti z některých kulturně velmi odlišných zemí se do původní evropské kultury nezačleňují ani v několikáté generaci, současně ale jejich enklávy stále sílí.

Dnes se Brusel tváří, že jednotlivé národní menšiny mají právo na sebeurčení. Je to falešný alibismus. Když se chtěli "sebeurčit" Britové a hlasovali o odtržení od EU, Brusel se najednou kupodivu tak smířlivě netvářil, a to přitom šlo o zcela jinou ligu "odtržení". Jsem náramně zvědavá, jak se bude Brusel tvářit, až si jednoho krásného dne kupříkladu převážně muslimská Paříž odhlasuje, že se chce národně sebeurčit a odtrhnout se od Francie. Že by NATO trochu rozbombardovalo francouzský venkov, aby Paříž pustil, zatímco manchesterským masakrem už dávno zcela otupělé evropské publikum bude raději hltat v televizi jakousi infantilní reality show?

Já v takové pokrytecké Evropě žít nechci. Evropská komise tento týden oznámila, že prý má plán, "který se neodmítá", jak přesvědčit zbývající členy EU, které ještě nejsou v eurozóně, aby do ní vstoupily. Plán má být představen příští týden. Tím by byla integrace dokonána. Iluze, že se nás salámová metoda netýká a že bychom si pak snad dokázali ochránit naše hranice, by definitivně padla. Chci, aby naše diplomacie tuhle nabídku na větší integraci, "která se neodmítá", tvrdě odmítla, ať už budou její technikálie jakékoliv.

Markéta Šichtařová

Zdroj: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/10420-sichtarova-evropa-obcanska-valka

Přichází muslimský svátek ramadán, západní kultura se přizpůsobuje. Stane se naší tradicí?

Smutný koniec západnej civilizácie. Otvorenosť a multikulti dostala západnú Európu do situácie, v ktorej sa už pre vysoký počet moslimov musia domáci prispôsobovať ich zvykom, tradíciám a sviatkom. Školy presúvajú maturity, zamestnávatelia musia tolerovať slabý pracovný výkon moslimov, keďže počas ramadánu sú oslabení a švédski politici dokonca vyhlásili, že ramadán sa stal súčasťou švédskej kultúry.

Moslimský sviatok ramadán vychádza tento rok od 27. mája do 25. júna. Moslimovia počas týchto dní nesmú za denného svetla jesť ani piť. To samozrejme zapríčiňuje ich slabý výkon v práci, no zamestnávatelia to musia tolerovať.

Prispôsobujú sa aj školy. Národné skúšky GCSE vo Veľkej Británii, ktoré skladajú 16-roční študenti, a takzvané "úrovne A", ktoré sú niečo podobné ako maturita na Slovensku, často vychádzajú práve v čase ramadánu. Britská spoločná rada pre kvalifikáciu, ktorá spravuje všetky britské národné skúšky, sa rozhodla vyhovieť moslimským študentom a naplánovala rozpis skúšok tak, aby skúšky absolvovali mimo dní ramadánu. Informoval o tom portál Echo24.

Nemecká televízia RTL 2 vysiela počas ramadánu presný čas východu a západu slnka, aby moslimovia presne vedeli, kedy začína a kedy končí ich pôst.

Vo Švédsku v roku 2013 politici naprieč celým politickým spektrom sa zhodli a vyhlásili, že ramadán je novou švédskou tradíciou.

Kresťanská Európa sa storočia bránila voči moslimským nájazdom a ich invazívnej kultúre. Západní politici však toto kultúrne dedičstvo zničili "šmahom ruky". Tieto kroky západných krajín a vyhlásenia politikov svedčia o kapitulácii západnej civilizácie. Slabým svetielkom nádeje je však ešte východná Európa vrátane Slovenska. Poučíme sa z chýb západnej Európy?

Zdroj: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/10419-prichazi-muslimsky-svatek-ramadan-zapadni-kultura-se-prizpusobuje-stane-se-nasi-tradici

Nebudeme se podílet na šílenství bruselských elit, vzkazuje Polsko do Bruselu

Polsko se v žádném případě nenechá vydírat a nepřistoupí na "šílenství bruselských elit", které chtějí zemi vnutit povinné kvóty na přerozdělování migrantů. Pouhé dva dny po útoku v

Manchesteru to oznámila polská premiérka Beata Szydlová. Atentát si vyžádal nejméně 22 obětí, včetně manželského páru z Polska, Angeliky a Marcina Klisových z Darlowa na pobřeží Baltu.

Szydlová obvinila liberální opozici, že se snaží Polsko zničit tím, že podporuje migrační politiku EU a dokonce "postupuje ruku v ruce s těmi, kteří pozdvihli tuto zbraň proti Evropě, proti nám všem!".

"Polsko se nesmíří s žádným vydíráním od Evropské unie, nebudeme se podílet na šílenství bruselských elit," řekla šéfka vlády během parlamentní rozpravy, předcházející marnému pokusu menšinové opozice o odvolání ministra obrany. "To po dalším teroristickým útoku v Manchesteru chcete souhlasit s tím, aby Polsko bylo bezbranné?" tázala se opozice. "Nepřipustíme, aby polské děti nemohly bezpečně jít do klubu anebo do školy. Nenecháme se vydírat a nepodlehneme politické korektnosti," zdůraznila.

Opozice kritizovala premiérku, že se stává "polskou Marine Le Penovou", tedy krajní nacionalistkou. Jedna z opozičních stran ohlásila, že požádá etický výbor, aby premiérku potrestal napomenutím za "ostudné a ohavné" vyjádření spojující odvolávání ministra Antoniho Macierewicze s teroristickým útokem v Manchesteru.

"Tvrdit, že morálka, etika a evropská solidarita jsou pouze politickou korektností, není hodno předsedkyně polské vlády," řekla televizi TVN 24 poslankyně Monika Rosová. "Opakované lži vyvolávají obrovské obavy Poláků, z čehož má prospěch jedině tato vláda," zdůraznila.

Agentura AFP připomněla, že polský odpor proti bruselskému "vydírání" a "diktátu" posiluje podpora z dalších zemí visegrádské čtyřky, Česka, Maďarska a Slovenska, které kvóty na migranty rovněž odmítají.

Zdroj: http://www.novarepublika.cz/2017/05/nebudeme-se-podilet-na-silenstvi_26.html

NATO rozdmychává novou vlnu militarismu.

Oskar Krejčí

Na několik otázek ohledně hodnocení proběhlého summitu NATO odpověděl! Argumentu politolog Oskar Krejčí.

!A - argument: Jaký byste zhodnotil právě proběhlý summit NATO? Projevil se na něm nějak výrazněji nový americký prezident?

Oskar Krejčí: Summit nepřinesl žádná velká překvapení. Jsou zde dvě hlavní témata. První je slib boje proti tzv. Islámskému státu. Ten má ovšem podobu chytré horákyně. Dohoda má spíše nevojenský charakter a týká se zpravodajských služeb. Je to prazvláštní přístup. Pokud jde o jednoduché operace, jako je bombardování Jugoslávie, či Libye, tak není problém získat podporu v rámci NATO. Ale když se jedná o komplikovanější operaci, pak se země zdráhají, chybí jednotný postoj. Přitom ISIS je ohrožením pro evropské státy NATO, kdežto ani Jugoslávie, ani Libye ohrožením nebyly.

Druhým tématem je onen závazek výdajů na zbrojení ve výši 2 %. Média a Spojené státy tuto agendu dotlačily až do závěrečného komuniké z roku 2014 ze summitu ve Walesu. Tam se ale hovoří o "usilování", nikoliv přímo o závazku. Je to absurdní požadavek, podobně jako to, co říká Trump - že Evropa dluží. Co má Evropa dlužit? Vždyť USA jsou v Evropě kvůli samy kíli sobě a svým zájmům. Nikdy nešlo o žádnou charitu.

!A - Nabízí se samozřejmě otázky, proč by vůbec evropské státy měly chtít držet krok s přemilitarizovanými USA

O. K.: Samozřejmě. USA vydávají na zbrojení absurdně mnoho, což souvisí s jejich rolí světového četníka, do které se nastylizovali. Vždyť se jen během tohoto týdne jsme slyšeli o amerických vojácích v Estonsku, Sýrii, Afghánistánu, amerických provokacích v Jihočínském moři, o válečných lodích USA u korejského poloostrova. A to je jen jeden týden! Proč by se na něčem takovém měly podílet evropské státy?

JA: Proč tedy Trump tak tlačí na onen "závazek", který vlastně závazkem není?

O. K.: Odpověď je jasná, potřebuje nákupčí pro americké zbraně. Vojensko-průmyslový komplex je třeba živit, to je jediný funkční průmysl USA. Vezměme si takový Omán, ten podle SIPRI vydal loni na zbrojení 16,7 % HDP. Ty zbraně, které nakoupí, následně redistribuuje povstaleckým skupinám, což je přesně to, co se USA líbí. Trump by chtěl nějaký takový Omán v Evropě.

Podívejme se na Řeky, ty mají nejvyšší výdaje na zbrojení k HDP mezi evropskými státy NATO, a proti komu zbrojí? Proti Rusku nebo Severní Koleji? Ne, zbrojí proti Turecku, což je alianční spojenec!

!A. Jak by vypadaly vojenské výdaje, kdyby se evropské státy "přizpůsobily" a začaly své výdaje k 2% hranici zvedat?

Podíváme-li se na 27 členů, neboť Island armádu nemá, tak pokud by americké vojenské výdaje zůstaly, jak jsou, tj. na 3,2 % HDP a ty evropské se zvýšily na 2 %, pak podle loňských čísel bude NATO tvořit 57 % světových výdajů na zbrojení. Podle SIPRI by se tím evropské výdaje navýšily o 66 mld. dolarů, což je částka jen o tři miliardy menší, než celý loňský ruský vojenský rozpočet.

Honba za dvěma procenty HDP na zbrojení je choroba, proti které v tuto chvíli není obrana. Pomáhá ji šířit mediální podpora a také nekvalifikovanost plus zbabělost většiny politiků, kteří se tomu bojí postavit.

!A. Když jsme u médií, v České televizi se včera hovořilo o hodnotách NATO. NATO má nějaké hodnoty? Naráželo se na Turecko, zda jeho vývoj není v rozporu s "hodnotami" NATO.

O.K. (smích). Geopolitická rozpínavost jako evropské hodnoty!

A pokud jde o Turecko, tak si připomeňme, zda bylo z NATO vyloučeno Řecko, když tam proběhl fašistický puč? A podívejme se do učebnic dějepisu, kdy se objevily americké základny ve Španělsku a jaký režim byl v Portugalsku, když bylo přijato do NATO…

Zdroj: http://casopisargument.cz/2017/05/26/nato-rozdmychava-novou-vlnu-militarismu-rika-oskar-krejci/

 

Další články