Historia magistra vitae

Obchodní válka USA versus svět

Pondělí v 15:52 |  Nezařazené

DLR obvinila ukrajinskou armádu z organizace "safari" na lidi v Donbasu!

DLR obvinila ukrajinskou armádu z organizace "safari" na lidi v Donbasu!

Ukrajinští vojáci organizovali "komerční lov" lidi na územích Donbasu ovládaných Kyjevem, řekl šéf tiskové služby ozbrojených sil DLR kapitán Daniel Bezsonov.

Podle něj začátkem června čtyři bohatí cizinci ze západní Evropy zaplatili bojovníkům ozbrojených sil za "safari" v konfliktní zóně. Po zaplacení byli vpuštěni na pozice, po čemž mohli začít "lovit" civilisty, uvedla zpráva DLR.

"Naše rozvědka spolehlivě potvrdila, že se "safari" zabývá militantní jednotka 30. brigády v oblasti Marjinka a 93. brigády v oblasti Dokučajivskaí. Zisk ze "safari" pobírají nejen jejich malí organizátoři, ale také brigáda, stejně jako zástupci štábu OOS," řekl.

Bezsonov zdůraznil, že takové "zábavy" se umožnily po změně formátu operací Kyjeva v Donbasu, kdy SBU přestala hrát klíčovou roli při obsazování území a všechnu moc přešla na armádu.

Dříve v operační velení DLR uvedli, že bojovníci ukrajinské armády začali častěji provádět odstřelovací palbu na obyvatele republiky.

"Nyní je to převažující prostředek činnosti nepřítele," uvedl v neděli zástupce vojenského oddělení.

Na konci dubna se prezident Ukrajiny Petro Porošenko ukončit "protiteroristické" operace v Donbasu, které trvaly více než čtyři roky. Místo toho začala v oblasti operace Spojených sil Ukrajiny.

Změna formátu Kyjevem legalizovala využívání ozbrojených sil při řešení konfliktu v regionu v době míru.

Zdroj: https://dnr-online.ru/vsu-predostavili-inostrantsam-vozmozhnost-ubivat-mirnyh-zhitelej-respubliki-daniil-bezsonov/

Odmítnutí Itálie přijmout uprchlíky urychlí migrační reformy v EU

Na novou italskou vládu v Evropě hledí s podezřením a nedůvěrou, ale posledních dobou na její adresu zazněla nejen kritika, napsal německý deník Die Welt.

V odmítnutí přijmout uprchlické lodě Itálií se vidí naděje na urychlenou reformu problematiky řešení migrace.

V Evropě na novou italskou vládu hledí skeptický, ale její tvrdý kurs ve Středozemním moři povzbuzuje zrychlení reformy uprchlíků, uvedl německý deník.

Donald Trump, až do nedávné doby, pravděpodobně neslyšel o Giuseppe Contem - právníkovi a profesorovi práva, který nikdy nazaujímal politické funkce, a nyní se stal novým premiérem Itálie. Nicméně poté, co se prvním potřesení rukou byl americký prezident ohromen a napsal o Contem na svém Twitteru, že to bylo "opravdu dobrý chlap" - snad v neposlední řadě proto, že Ital byl jediný, kdo se sympatiemi reagovali na záměr Trumpa vrátit Rusko do G7.

Pokud budeme provádět průzkum mezi hlavami vlád Evropské unie v Bruselu, pak vyhodnocení nebude tak "euforické", napsal autor článku. Krátce po začátku práce nová italská vláda vytvořila efekt tornáda, který se rozléhal téměř ve všech politických oblastech v Evropě. Itálie vystupuje za to, aby se Rusko ocitlo mezi vlivnými průmyslovými státy, a je proti novým sankcím proti Moskvě kvůli Krymu. Uzavření přístavů pro lodě s migranty, blokáda dohody o volném obchodu EU a Kanady, neochota zachránit, i přes rekordní úroveň dluhu, nestabilní pozici eura- v jiných hlavních městech a v Bruselu vyvolává velký strach, že Řím vážně poškodí evropské základy, které pracně budovaly v průběhu mnoha let, a které jsouz již tak otřesené.

°°Vzpomínáte, jak celkem nedávno ČNB intervenovala za oslabování koruny a nakupovala eura, jak za dluhopisy v eurech byl prodáván zlatý poklad? (Dnes je v sejfech ČNB jeho pouhý zlomek) V. Berossos°°

Itálie udeřila na řetězec středomořských států, rozešla se Maltou ohledně právního postavení uprchlíků a vyvolala ostrou odezvu nové socialistické vlády v Madridu. Začínající přátelství s Trumpem může také vést k riziku - například kvůli obchodu, protože pokud chce EU něco dělat, aby zvrátila ochranářskou politiku Američanů, pak to může být provedeno pouze v jednom bloku, zdůraznily německé noviny. Někteří se obávají, že Trump může lstí přetáhnout Conteho na svoji stranu a zvrazit klín mezi země EU.

Spory o migrantech dovedly Itálii a Francii do diplomatické krize!

Navzdory tomu všemu se v posledních dnech nezní jen kritika italské populistické vlády, tvrdí Die Welt. V rigidním kurzu Říma k problematice migrace nyní vidíme příležitost pro novou dynamiku v debatě o budoucnosti Evropy. Odmítnutí Itálie vpustit záchrannou loď s uprchlíky může být katalyzátorem pro vyřešení problému uprchlíků a již zaujímá jednu centrálních pozic v programu příštího summitu EU v Bruselu na konci června. Řím je nyní bez jakýchkoli rozpaků v rozporu s dalšími partnery v EU - každý má svůj vlastní důvod, uvedly německé noviny.

Příkladem je skandál, který vypukl, když francouzský prezident Emmanuel Macron označil blokádu v přístavu "cynickým a nezodpovědným". Následně byl nucen se vzpamatovat, protože byl zostuzen italským ministrem vnitra. Matteo Salvini připomněl Macronovi, že Francie slíbila, že přijme více než 9 000 migrantů z Itálie, ale zatím jich přijala pouze 640. Kritiku ze strany Macrona nazval "čistým pokrytectvím", neboť Francie odmítla na svých hranicích více uprchlíků, než kterákoli jiná velká země EU.

Někteří pozorovatelé očekávají, že na příštím summitu v Bruselu vystoupí Evropská unie proti hlavě vlády Maďarska Viktoru Orbánovi, protože tvrdošíjně odmítá akceptovat migranty. Naopak, s podporou Itálie mohou lídři EU pokusit schválit hlubší integraci do eurozóny zemi, která je mezi zakladateli Unie. Pro mladou italskou vládou ke které kvůli její nezkušenosti a euroskepticismu hleděli nedůvěřivě, bude takový projev sympatií prvním úspěchem na evropské scéně, uvedl Die Welt.

Zdroj: https://www.welt.de/print/die_welt/politik/article177660514/Rom-konfrontiert-die-EU-Partner-mit-den-eigenen-Widerspruechen.html

Americké drony mapovaly území budoucího bojiště u ruských hranic

Americké strategické bezpilotní letadlo Drone Global Hawk a hlídkové protiponorkové letadlo v neděli strávily mnoho hodin hlídkováním poblíž námořních hranic Ruska na Černém moři.

Drone Global Hawk vzlétl z letecké základny na Sicílii a více než pět hodin křižoval podél jihozápadního a jižního pobřeží Krymu, stejně tak jako podél pobřeží Krasnodarské oblasti. Před tím dron létal několik hodin podél demarkační linie na Donbasu.

Souběžně s dronem podél ruského pobřeží letělo protiponorkové letadlo Poseidon. Většinu času strávilo u Sevastopolu ve vzdušném prostoru nad mezinárodními vodami Černého moře.

Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk je vojenský bezpilotní letoun operující za každého počasí během dne i noci. Global Hawk je zařazen do amerického letectva a plní podobnou roli jako špionážní Lockheed U-2. Téměř v reálném čase dokáže poskytovat snímky rozsáhlých zeměpisných oblastí ve vysokém rozlišení. Během průzkumné mise dokáže zmapovat 100.000 km² terénu denně.

Informace poskytované letadly Global Hawk umožňují lepší zaměření pozemních cílů a větší ochranu vlastních jednotek působících v dané oblasti.

Drony se stávají univerzální zbraní

Drony podle poslankyně ukrajinské Nejvyšší rady Naděždy Savčenkové způsobily výbuchy ukrajinských vojenských skladů, aby jejich výbuchy zakryly nedostatek munice ve skladech

"Vím, že tam létala bezpilotní letadla - drony a k výbuchu skladiště došlo, protože se blížil termín pro podání zprávy o nedostatku munice ve skladech a výbuchy měly zakrýt realitu," řekla Savčenková.

Zdroj: https://www.vesti.ru/doc.html?id=3029058&cid=9

Co se rodí ve stínu sankcí

Jan Campbell

Citát: S varovnými signály na obzoru přes Evropu a Asii se úspěšná americká politika musí zaměřit na Eurasii jako na celek a být vedena geostrategickým návrhem (Zbigniew Kazimierz Brzezinski).

Citát Brzezinského a italského politologa Riccardo Alcaro (v příspěvku Milana Šímy, Seznamzprávy 16.06), připojení se Indie k ČLR a potažmo RF do obchodní války s USA, a včerejší prohlášení MZV Japonska ohledně 47 bodů, které musí KLDR splnit, aby mohly být zrušeny americké sankce proti KLDR, jsou podnětem k napsání nedělního příspěvku, který je částí vznikající obsáhlejší analýzy na téma: Co se rodí ve stínu akcí - Souhlasu netřeba 2018.

Pro pochopení cituji Alcaro: Prezident Trump se přestal vůči Evropě chovat jako spojenec. Spojené státy se teď snaží Evropany ponížit, když zavedly dovozní cla - to je vůči spojencům vlastně nepřátelský akt, který není vyvolán žádnými ekonomickými problémy Spojených stát Problém je, že Evropané mají za sebou 70letou minulost, kdy Evropa Spojené státy následovala jako svého lídra. Během té doby bylo pro Evropu výhodné se nechat Spojenými státy vést. A teď je tu otázka, zda je Evropa schopná se změnit? Jestli je schopná přestat spoléhat na americkou vojenskou ochranu

V úvodu příspěvku uvádím, bez úmyslu povyšovat se nad italského politologa, že jeho konstatování (Prezident Trump se přestal vůči Evropě chovat jako spojenec) a od něho odvíjející se argumentace jsou ve své podstatě nesmysl. Spojené státy nikdy nepovažovaly Evropu za spojence, NATO bylo a je vojensko - obchodní organizací kontrolovanou a vedenou USA. Nikde jasně definované národní zájmy USA měly, mají a budou mít vždy prioritu před čímkoliv jiným. To dokazuje historie. Toto konstatování neznamená antiamerikanismus, nýbrž důkaz závislosti (na USA), nekompetentnosti a kvalitu charakteru (EU politiků). V ne poslední řadě je to důkaz pokračování války (jinými prostředky), a objektivního procesu transformace globalizace v důsledku technologického, politického a hospodářsko-finančního vývoje ve světě. O možnosti se od USA učit (od mládí) konat ve vlastním zájmu a jít svoji vlastní cestou do představitelné budoucnosti, nemluvě.

O vstupu Indie do obchodní války s USA (která se týká zatím 30 amerických produktů dovážených do Indie), píše Indian Express. Vstup do obchodní války nabízí mnohé k zamyšlení na několika úrovních: Vztah Indie k EU (hospodářská spolupráce), RF (vojensko - hospodářská spolupráce) a ČLR (Hedvábná stezka a pohraniční problematika). Pro informaci uvádím: Export indické oceli do USA představuje 4%, export aluminia 2%, rozuměno z celkové indické produkce.

Zrcadlová reakce ČLR, o které neměl nikdo pochybovat, dovoluje si představit příležitost pro EU, jak urychlit proces vedoucí k vyvážené spolupráci s ČLR. Vyvážené ve smyslu koordinace záměrů a možností jednotlivých členských států uvnitř EU a ve vztahu k ČLR. Excese (finančně - politické) jako CEEF v ČR, které musí zachraňovat prezidenti, akvizice ČLR v SRN, jejichž následkem jsou legislativní přípravy EK proti ČLR, nebo snaha EK brzdit vývoj 16+1, by tak mohly být odstraněny, vztah EU s ČLR by mohl být stavěn na kvalitnějším základě, než je tomu dnes. Korupční excese v OSN, Africe a jinde by měly automaticky omezenou šanci na vznik a existenci.

Sankční politika uváděná do praxe prezidentem Trumpem je nebezpečná pro samotné instituce vytvořené a kontrolované USA (IMF, WB, WTO). To dokazují nedávné výroky generální ředitelky IMF, Christine Lagardeové (1956) na fóru v Sankt Petersburgu: Jednostranné zavedení cel ohrožuje globální ekonomiku a světový obchodní systém…obsahuje bumerangový efekt . Její doporučení Ruské federaci - zvýšit nákup amerických obligací, bylo bez váhání odmítnuto prezidentem Putinem. Nabízející se hodnocení chování prezidenta Trumpa (na nedávném zasedání G7 v Kanadě, následně v Singapuru během jednání s vůdcem KLDR, a teď v kontextu sankcí) jako neadekvátní, je nesmyslné, podobně jako je otázka v citátu italského politologa. Proč?

Prezident Trump není blázen, nepřijímá a nerealizuje svá rozhodnutí bez předchozí konzultace a ohledu na izraelské lobby, a v neposlední řadě skutečnost, že jednota Západu a konsolidace potenciálu Evropy jsou předpokladem pro realizaci národních zájmů a udržení vedoucí role USA ve světě. S kým se prezident radí, kdo ho vede, je jiná otázka. Možností pro pochopení rozhodnutí prezidenta Trumpa, bojovat proti všem a celému světu, nezůstává mnoho, protože ani Bij své, aby se cizí báli, a podobná rčení a zkušenosti v dané situaci neplatí.

Jedním z důvodů zavedení sankcí je ukázat EU a NATO, kdo je objednavatelem hudby a písniček o míru, lidských právech a demokracii. Na druhé hudebního zápisu je píseň o (velkém) obchodu. Sankce proti EU mohou proto sloužit k prodloužení, možná i prohloubení závislosti EU - NATO a komplexnímu podčinění se USA. V tomto kontextu se nachází mimo jiné i česká problematika s izraelskými radary, včetně odkazu na Itálii. Tam je vztah USA - Izrael - Itálie zcela jinak vybudován a řízen, než je tomu v ČR. Šance na zmenšení závislosti EU a NATO od USA jsou minimální. Proč? Odpověď je poměrně jednoduchá: Strukturální síla je vždy větší, než síla výkonná. Struktura EU je uměle (vy)tvořená, proto je její síla slabá. Výkonná moc EK je autoritativní (bez vztahu k zákonům přírody), proto je struktura výkonné moci také umělá a její síla, především v době transformace systémů a hodnot (mimo EU), slabá.

Dalším z důvodů zavedení sankcí je vedení prezidenta Trumpa nám neviditelnou silou, která má s pravděpodobností hraničící s jistotou své vidění světa. Dnes již mnozí věří, a mnohem více mluví, o mocné neviditelné ruce trhu. Proč by nemohla existovat neviditelná ruka vedoucí prezidenta, mající vidění světa, jež se vymyká představám a myšlení (výkonných politiků a veřejnosti) formovaném téměř sedm desetiletí s pomocí idealizace Marshallova plánu, vzniku NATO, EHSa jeho transformace do EU, vše doprovázené pokrytectvím a neorganickými reformami (vzdělání a výchovy)?

Do kontextu - jiného, než nám představitelného vidění (post-globálního) světa patří otázky, jakými jsou na příklad: Čeho chce prezident Trump dosáhnout trestáním, izolací nebo spoluprací s EU? Jaké jsou geopolitické cíle jeho konání? Jedná se o Trumpovu perestrojku? Jak se vypořádat s poválečnou zkušeností Francie ze snahy USA udělat z ní okupovaného souseda SRN, z vyhoštění NATO z Paříže, nebo výměny USD za zlato? To se nezmiňuji o snaze spolupracovat s SSSR, dnes s RF. Ani o tzv. nepotopitelném křižníku zvaném Japonsko.

Připomínám, že odpovědí na překročení nikde nepopsané linie ve vztahu EU - NATO k SSSR, dnes k Ruské federaci, bylo připomenutí USA formou existence a vyzbrojení základen atomovými zbraněmi středního doletu v SRN, a další. Historický, dnes aktuální výrok jednoho z poradců George Bushe staršího, že Evropa si samozřejmě může zahrávat se SSSR, musí si ale uvědomit, že to skončí atomovou válkou na jejím území, by si měla denně připomínat každá vláda EU.

Sebejistota amerických elit, co se týče závislosti EU na USA (vojenské, finanční, komunikační apod.), neschopnost EU a NATO elit představit si nepředstavitelné, a nekonečný řetěz voleb podporující krátkodobé myšlení politiků s tendencí klamat voliče, vše spojené s neporozuměním vývoje v ČLR a RF porodily v objektivním procesu vývoje technologií, demografie a globalizace hospodářsko - politického systému (založeném na konzumu, tj. expansivitě) prezidenta Trumpa. Ten funguje jako šperhák - nástroj k otevření dveří do všech koutů světa. Výsledkem je již nejenom viditelná a kvantifikovatelná změna taktiky a strategie konání USA, ale i změna axiomatiky světového řádu.

Axiomy formují především politickou realitu. Moc struktury je silnější, než moc výkonné moci. Proto nedělá smysl následování rad, analýz a příkladů různých klubů (včetně Club of Rome), komisí a think-tanků. Komu to nestačí, může si nastudovat dílo španělského sociologa Manuel Castellsa (1942), od roku 2008, člena European Institute of Innovation and Technology. Jeho práce se zabývají především důsledky nástupu nových médií na společnost, komunikaci, politiku a ekonomiku, a indikují, že současný systém nelze změnit mírovými, veřejně známými politickými prostředky. V omto kontextu leží proto otázka: Má prezident Trump sankční politikou reformovat nebo zničit stávající systém, a nahradit ho něčím jiným? Odpověď na tuto otázku s přímými důkazy nemůže dát nikdo, kdo nepatří k vyvoleným. A vyvolení ji nedají. Protože se veřejnosti neprezentují, s ní nekomunikují a mnohými požadovaná transparentnost je podobný nesmysl, jako si myslet, že je možné hrát férově s otevřenými kartami. Přesto lze analýzou nepřímých jevů a dokumentů formulovat odpověď, kterou nelze nazvat odpovědí z (nějaké) konspirační teorie. Nechť proto rozpad SSSR a tzv. šoková terapie slouží jako příklad.

Brzezinski: Je nasnadě, že prvořadý zájem Ameriky je pomoci ujistit se, že žádná velmoc nepřijde získat kontrolu nad tímto geopolitickým místem a že světové společenství k němu odstavilo finanční a ekonomické překážky .

Volba prezidenta Trumpa je příkladem šokové terapie v amerických podmínkách. Výhru a vystoupení z TPP lze označit jako část první etapy šokové terapie. Její efekt se nedá prognostikovat, ani predikovat, lze si ho pouze představit. Podobně je tomu s budoucností. V současné době vliv šoku se zmenšuje (dokonce obviněním šéfa FBI), zkušenost ze šoku se vyhodnocuje a zpracovává. Výsledkem je, že krátkodobá neřiditelnost vnitřních procesů v USA (potřebná ke změně vektoru řiditelnosti) se dostává do stavu řiditelnosti. To dokazuje další etapa šokové terapie: Jednání se spojenci v NATO, sankce proti EU, setkání s vůdcem KLDR atd. Pro nezkušené pozorovatele se nabízí otázka: Končí globalizace, nebo nabírá globalizace novou formu? Odpověď je jasná. Globalizace pokračuje a bude pokračovat dále. Jak mohu vysvětlit odpověď, když jsem sám před 3-4 roky psal a hovořil o post-globalizaci?

V té době nebyl prezidentem Trump, nebyly sankce proti RF, ČLR, Indii a EU. Proto nešlo mluvit o boji o vedení globalizačního procesu. Málokdo se chce vrátit k práci zemřelé šedé eminence americké zahraniční politiky, Zbigniew K. Brzezioskému (1928 - 2017). Ten tvrdil, že: Z její (USA) nezpochybnitelné vojenské síly (pak) pramení i její geopolitické ambice, a to v měřítku nikoli menším než globálním. Z toho důvodu považuje Brzezinski za oprávněné, aby za centrum současného světa byl považován americký kontinent. Nevím, zda prezident Trump četl knihy, Velká šachovnice: Americké prvenství a její geostrategické imperativy, Volba: Globální dominance nebo globální vedení, Jediná světová velmoc a Mezi dvěma věky: Role Ameriky v technetronické éře a Amerika a svět: Konverzace o americké zahraniční politice budoucnosti.

Ve Velké šachovnici Brzezinski detailně popisuje, že cílem k americkému triumfu bude (ekonomicky, strategicky, diplomaticky, v nezbytném případě i vojensky) ovládnout strategicky důležitý region Střední Asie. O regionu jsem se v poslední době několikrát zmiňoval, protože ho znám, a očekávám v něm brzké zvýšení napětí a aktivity ze strany USA. Snaha o globální jednostrannou dominanci USA je totiž spojena s pronikáním amerických zájmů do středoasijského prostoru, dovolujícímu omezit rozvoj Číny a Ruska s podporou separatistických hnutí v hraničních oblastech. Proto budou prezidentské volby v Kazachstánu v 2020 jedním z důvodů zvýšení aktivit USA v regionu. Jinak platí Brzezinského výroky: V krátkodobé perspektivě (5 nebo kolem 5 let) udržet a upevnit současný geopolitický pluralismus v Eurasii…ve střednědobé perspektivě (do 20 let) upomenuté opustí své místo, které zaujme skupina důležitých (ve strategickém smyslu) a doplňujících se partnerů schopných podpořit zájmy USA pod vedením USA s cílem vytvoření trans-eurasijského systému bezpečnosti , který spojí velké množství států. V dlouhodobé perspektivě (více než 20 let) se vše předem uvedené bude pomalu transformovat do světového centra se společnou politickou odpovědností (pod vedením USA a jak to v podstatě píše Club of Rome). Krátce formulováno: Velká šachovnice představuje hřebík do rakve multipolárního světa. Ten se jeví v kontextu uvedeného jako prostředek k řešení cílů střednědobé perspektivy.

Dokončení na zdroji: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/jan-campbell-co-se-rodi-ve-stinu-sankci

 

Další články