Historia magistra vitae

Víkend trempa

1. února 2016 v 15:09 |  Trempská odysea

Za, totality v čase kdy České Švýcarsko nebylo ještě národním parkem, říká se, že trempink byl potírán, já se s něčím podobným nesetkal tak nemohu nic takového tvrdit, vím jen, že byli i trestáni a to pokutou, tací kteří v lese mnohdy na opravdu nevhodných místech rozdělávali velký oheň, nebo třeba vnikli nedovoleně do lovecké chaty, to už bylo vloupání a s vyšším trestem.
Ve skalách Českého Švýcarska jsem často přespával. Nikdy jsem neměl sebemenší potíže s lesníky či tehdejší veřejnou bezpečností, dnes policií.

Jako nedospělý kluk jsem tam mnohokrát byl se spacákem od pátečního odpoledne do nedělního podvečera, musím říct, že jsem občas někoho potkal, ale v blízkém okolí obcí, dál do lesa zašlo jen pár turistů a ti se povětšinou drželi značených cest, tak hluboko v lese se objevilo jen pár opravdových trempů (milovníků lesního ticha) a ti neměli nikdy potíže se státními orgány. Oni v podstatě o nás ani dost dobře nevěděli, přestože si byli jisti naší přítomností. Ani my, i když jsme se znali, jsme o sobě nevěděli, protože jsme se téměř neslučovali do větších skupin. Mělo to úžasnou výhodu, dvojice až čtveřice nikdy nenadělá moc hluku a nejlépe na tom byla mně podobná hrstka samotářů, nás nerušil nikdo, jen čas, kterého byl v té nádheře naprostý nedostatek.

Mnohokrát jsem ležel celé hodiny někde na skále a pozoroval pod sebou pasoucí se laně, nebo jejich ostražitost u napajedla. Když se pak téměř setmělo, sešel jsem krkolomnou pěšinkou ke skalnímu převisu, tam jsem mněl své věci nutné k bivakování. Jednou už dosti pozdě jsem ještě posedával u maličkého ohníčku, koukal do režavých uhlíků a snil. Vzpomínám, že za protější hradbou skal se na mne díval měsíc v úplňku, který občas trošku zakryl obláček, který zase po chvilce zmizel. Ohýnek, který se dal přiklopit ešusem, byla krom lidského pachu jediná známka mé přítomnosti, a jak usrkávám vřelou kávu, z protějších skal za řekou Křinicí se začal ozývat výr. Nikdy předtím na mně žádný zvuk tak mocně a tajemně nezapůsobil, že jeho hloubku vnímám dodnes, přesto, že už od té doby uběhla už hezká řádka let. Vcelku nedávno se mně poštěstilo za jasné noci zahlédnout výra v letu do čtyř metrů ode mne, kdybych se nedíval, v tu chvíli tím směrem neviděl bych ho, tak je tichý jeho let i přes jeho velikost. Naproti tomu houkání sýčka je spíše tajemné, je oproti výru drobný, nikdy se mně ho v lesích nepodařilo zahlédnout.

Ráno když jsem si šel do bystřiny vlévající se do Křinice pro vodu, tu jsem v Křinici uviděl volavku, která si tam zalétla na snídani. Zůstal jsem jak zkamenělý a asi deset minut se téměř nehnul, než paní volavka dosáhla svého a nerušeně si ulovila snídaní. Během těch minut jsem si nevzpomněl, že jsem ještě nesnídal já, bylo se na co dívat. Za Křiniccí na skalách vycházející sluníčko kreslilo roztodivné tvary využívajíc při tom různých puklin a nerovností skal včetně porostu mechu a blízko nad hladinou Křinice dováděl párek nádherně zbarvených ledňáčků.

V době o které píšu, nebylo tak striktně vyžadováno chození pouze po značených cestách jako dnes, je jiná doba a já to respektuji i když s nevolí, ale je to nutné. Do přírody chodí mnohem více lidí, to by toliko nevadilo, ani to, že o sobě tvrdí jací jsou to milovníci přírody, jejich chování k přírodě tomu vůbec neodpovídá. Po mně a jiných starých trempech v lese kde jsme spali, krom uválené trávy nenaleznete nic a podívejte se kolem cest dnes, kolik různorodých obalů, pet lahví se tam povaluje, kdy téměř každý rádoby milovník přírody po zkonzumování potravy čí vody obal jednoduše odhodí, kam se mu zamane. O hluku co nadělají, raději nemluvím, přidejte k tomu sprejery a snadno pochopíte, proč jsou nutná omezení. Kdyby záleželo jen na mně, tak bych takovýmto milovníkům přírody vyhradil jeden starý lom a tam se třeba zblázněte, proč ba y vás mněli bláznit srny, laně, jezevci a další.

A právě s panem jezevcem bylo další setkání. Krátil jsem si cestu přes několik strží a při slézání jedné z nich kousek pod její hranou na pěšině vyšlapané zvěří se objevil nečekaně proti mně jezevec, nádherný exemplář jen nevím, kdo se více lekl jezevec nebo já, uvědomil jsem si totiž, že pokud to je paní s dětmi, tak na jejich obranu je schopná na každého narušitele jejího teritoria zaútočit. Věřte, že kdyby jízda po zadku z jakéhokoli srázu byla olympijským sportem, stal bych se jistým vítězem. Moje kalhoty ten sešup ve zdraví nepřežily a já se po dokončení závratného skluzu po zadku tomu setkání musel smát, protože jezevec se dokoulel pár metrů ode mne a dal se na zběsilý útěk. Nikdy se nedovím, proč jezevec z toho srázu letěl také. Ten večer jsem spal ve čtyřhvězdičkovém bivaku na Dravčích skalách.

V noci se strhla docela slušná bouřka, a bouřku tu mám rád, v jejím závěru ještě dříve než jsem registroval dunění hromu, bylo cítit, jak se mně naježily vlasy, něco podobného nepamatuji, ale bylo to něco nepopsatelného, silného a kromě strnutí to nebylo nepříjemné. Po opadnutí prvního překvapení jsem došel k závěru, že muselo uhodit docela blízko a na vlasy a celé tělo zapůsobila statická energie. Bouře se vzdálila, jen pršelo a já za chvilku usnul. Nad ránem mně probudila kapající voda kousek od mé hlavy, zatékala puklinou ve skále a pomaloučku stékala směrem ke mně.

Bylo po dešti, svítalo a tak jsem se zabalil a vydal se dál. Po půl hodině začalo probleskovat sluníčko a celý les se probudil. V trávě se třpytily kapky vody, ptáčkové začali ranní koncert i pavučina mezi stromy vypadala jako posetá svíticími drahokamy, jako krásný šperk, jen ho navléci na hrdlo ženy. Najednou bylo vše tak krásné a všude tisíce vůní, skutečný klid a v duši mír. Ač neumím zpívat, něco v mém srdci mně nutilo do zpěvu, jen doufám, že mně nikdo neslyšel. Málem bych zapomněl, dle mého odhadu blesk udeřil opravdu dost blízko, asi po dvaceti minutách jsem uviděl statný buk s čerstvě roztříštěným kmenem po celé délce. Tak a jeden víkend je u konce, nevadí za týden jdu, zas.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dadainka dadainka | Web | 3. února 2016 v 2:23 | Reagovat

Krásné, atmosférické.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.