Historia magistra vitae

Skoro zapomenutá kauza Vitásková = politické kauze 50tých let

4. ledna 2018 v 16:48 |  Nezařazené

Rusko a OPEC vítězí: Amerika nedokáže zadržet růst ropných cen

Sny ruských zaoceánských partnerů o kolapsu ropných cen, který má nastat v roce 2018, dostávají jednu ránu za druhou.

Poté, co americká hospodářská média zveřejnila informaci o tom, že američtí investoři do břidlicových společností přešli na stranu OPEC a Ruska, největší naděje na kolaps ropných cen se přemístily do politické sféry.

Předpokládalo se, že pokud se na společnosti těžící břidlicovou ropu vyvine dostatečný politický či administrativní tlak, aby zaplavily trh levnou ropou nehledě na vlastní ztráty, tak se zopakuje cenová katastrofa z roku 2014.

Nicméně analytici, které kontaktoval Bloomberg, vysvětlili, že jedna vlaštovka jaro nedělá či jinými slovy, břidlice nebude dost pro všechny: i v případě, že se břidlicová ropa bude v Americe těžit naplno, deficit na ropném trhu nebude kompenzován. Z určitého hlediska se Spojené státy staly obětí své vlastní informační kampaně. Vystrašení "břidlicovou revolucí" světoví ropní giganti prudce snížili investice do průzkumu nových ropných polí a teď na trhu postupně vzniká systémový deficit, pro jehož překonání se bude vyžadovat přinejmenším několik let vysokých cen.

Podle údajů poradenské společnosti Rystad Energy příčina systémového deficitu je následující: počet objevených ložisek v roce 2017 byl nejmenším za celou dobu pozorování a nová objevená ropná naleziště "kompenzovala" pouze 11 procent ropy, jež byla vytěžena v loňském roce. Podle odhadů kanadské ropné společnosti Suncor Energy Inc., kterou cituje Bloomberg, již za rok nehledě na růst těžby z břidlic se na světovém trhu vytvoří deficit nabídky. Jak je známo, nedostatečná nabídka vždy vede k růstu cen.

Dalším rizikovým faktorem pro břidlicový průmysl a důvodem k optimizmu účastníků dohody "OPEC + Rusko" je to, že oficiální údaje o zásobách břidlicové ropy v USA a o vyhlídkách na její těžbu mohou být příliš nadsazené a mohou neodpovídat reálné situaci. Nejedná se o fámy nebo o teorie spiknutí, ale o střízlivý odhad respektovaného výzkumného centra Massachusettského technologického institutu (MIT).

Výzkum institutu ukázal, že americké úřady ve svých prognózách vycházejí z přehnaně optimistických scénářů budoucího technologického vývoje těžby břidlicové ropy, zatímco ve skutečnosti značná část růstu "efektivity" břidlicových společností spočívá v tom, že byly nuceny působit jen na těch nejlehčích, nejdostupnějších a nejproduktivnějších místech svých nalezišť.

Velké ropné společnosti již nechtějí investovat miliardy dolarů do rizikových megaprojektů právě kvůli hořkým zkušenostem z minulých let. Proto, aby se tato situace změnila, se bude vyžadovat dlouhé období vysokých cen. Podle Adama Waterouse, šéfa kanadského investičního fondu Waterous Energy Fund, kterého cituje agentura Bloomberg, pro oživení investic do ropných megaprojektů bude potřeba, aby ropné ceny dosáhly 80 dolarů za barel a zůstaly na této úrovni po dobu dvou let. Navíc i v případě, že dojde k takovému prudkému růstu cen, tak obnovení těžby může trvat celé desetiletí, neboť v případě rozvoje megaprojektů obzvláště na mořském šelfu vždy uplyne poměrně dlouhá doba od jejich zahájení až do začátku těžby.

Současné ceny zjevně nejsou dostatečné k tomu, aby došlo k obnově investic na tu úroveň, která byla před krizí. Podle odhadů Bloomberg Intelligence v roce 2018 investiční výdaje ropných společností vyrostou o 4,5 % a dosáhnou 261,6 miliardy dolarů.

Nicméně tato částka bude představovat pouze něco přes polovinu výdajů z roku 2013, kdy dosahovaly 495,9 miliardy dolarů.

Některé ropné společnosti, jako jsou například Pioneer Natural Resources Co., Parsley Energy Inc. a Newfield Exploration Co., zcela odmítají zvyšovat těžbu a výdaje na průzkum nových nalezišť, a to i navzdory růstu cen ropy.

Za těchto podmínek se zvyšují šance na to, že dlouhodobá sázka ruské vlády na přetvoření Ruska do světové energetické supervelmoci přinese vážný zisk již ve střednědobém horizontu. To neznamená, že rozvoj dalších hospodářských odvětví bude zastaven. Naopak to umožní nasměrovat dodatečné zdroje na modernizaci ruského hospodářství.

Společnost tzv. kreativní třídy má jeden zlozvyk s opovržením srovnávat Rusko se "světovou baterkou" a poukazovat na údajně malé výnosy a malý technologický význam tohoto postavení. Ponecháme-li stranou, že Rusko je mnohem víc než obyčejná světová baterka, za zmínku stojí to, že současná těžba ropy, plynu a atomová energetika jsou velmi technologicky náročná odvětví, jež vyžadují značné investice a velkou úroveň kompetencí. Kromě toho pokud rozvineme metaforu "baterky", tak je nutné zmínit, že i ten nejvyspělejší elektronický přístroj přestane pracovat, pokud z něj vyndáme baterku. Praxe ukazuje, že vliv na energetickém trhu se vždy v té či oné míře konvertuje na ekonomický a geopolitický vliv a nový rok 2018 opět ukáže, nakolik se vyplatí být "světovou baterkou", pokud se bude správně využívat vlastní potenciál. Rusko bezesporu dokáže uplatnit své možnosti.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com/svet/201801026532180-Rusko-OPEC-Amerika-rust-ceny-ropa/

Přichází další šílený návrh: Zrušíme trest vězení pro přečiny do trestní sazby 4 let odnětí svobody především u migrantů, zní od italských politiků

Snahy italské Demokratické strany (soc. dem.), jak si získat v nadcházejících volbách dost hlasů, hraničí se zločinem.

Poté, co zatím selhal pokus protlačit zákon Ius soli, který má přiznat italské občanství cca 2 miliónům ilegálních migrantů, přichází další šílený návrh.

Demokratická strana navrhuje zrušit trest vězení pro všechny pachatele trestných činů s trestní sazbou do 4 let odnětí svobody, pokud jsou plně závislí na pobírání sociální podpory.

To znamená především u migrantů.

Meloni, vůdkyně Italských bratrů, k tomu prohlásila:

"Poslední dárek vlády Demokratické strany zločincům - žádné vězení pro delikventy s rozsudkem do čtyř let vězení plně závislých na sociálních dávkách. Tak žádné vězení pro zloděje, výtržníky, pro ty, co podvádějí důchodce, pro ty, co ilegálně vnikají do domů a za mnoho dalších zločinů, které postihují italské občany.

Ale volná jízda pro zločince už končí, protože jedním z hlavních úkolů vlády Italských bratrů bude navrácení jistoty trestu a zajištění bezpečnosti Italů."

Zdroj: https://www.lajkit.cz/zpravy/item/2022-sileny-navrh-trest-migranti-italsky-politik

Sýrie? Irák? Ne! Berlín. Multikulturní čtvrť na silvestra - střelba ze zbraní, útoky na sanitky

V berlínské čtvrti Berlin-Neukölln slavila "mládež" příchod nového roku takto násilně již před několika roky a to i se střelnými zbraněmi. Video je ponecháno bez dalšího komentáře. Původ "spoluobčanů" a náboženské zaměření tentokrát neuvádím vzhledem k útokům neziskovek z minulého roku.

Aktualizace 2. 1. 2018

Cenzura! Původní video facebook smazal, proto jej umísťujeme přímo u nás na stránce!

Bohužel nejspíše jde o důsledek nového zákona, který v Německu od 1. 1. 2018 nařizuje cenzuru na internetu, aby se nešířil odpor Němců k islámu a imigraci!

Česká tajná služba potvrzuje: Mezi africkými migranty je větší kriminalita!

zdroj: http://www.eurabia.cz/Articles/31884-syrie-irak-ne-berlin-multikulturni-ctvrt-na-silvestra-strelba-ze-zbrani-utoky-na-sanitky-.aspx a

http://www.secoloditalia.it/2017/12/meloni-lancia-lallarme-sicurezza

Proces s Vitáskovou překonává i procesy v padesátých letech. Na toto by si netroufli ani tehdejší soudci

Ivan Noveský

Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu čelí obvinění v kauze solárních elektráren. Proti obvinění se brání ze všech sil. Pan Ivan Noveský poskytl serveru ParlamentníListy.cz text, v němž srovnal proces Vitáskové se zmanipulovanými komunistickými procesy z padesátých let minulého století. A došel k překvapivému závěru. Komunisté prý ve svých procesech požadovali aspoň nějaké důkazy.

V roce 2013 byla Alena Vitásková spolu s dalšími osobami obžalována v kauze údajného podvodu spojeného s poskytováním licencí na provozování solárních elektráren. Policie tvrdí, že na konci roku 2010 bylo vystaveno povolení k provozu dvou solárních elektráren na Chomutovsku, ačkoli tato zařízení nesplňovala všechny zákonem vyžadované podmínky pro uvedení do provozu. Vitásková to odmítá. V textu, který má server ParlamentníListy.cz k dispozici, na to poukázal pan Ivan Noveský.

Odmítá však také, že by proti ní byl veden politický proces.

"Českoslovenští komunisté dovedli politické procesy padesátých let minulého století k velké technicko-právní dokonalosti. Politický odpůrce byl zavřen, mučen fyzicky a psychicky, dokud se 'nepřiznal' ke všem nesmyslům, které si policie a prokurátoři vymysleli. Před soud byl obžalovaný politický odpůrce postaven až v době, kdy již dokázal bez chyb přednést své 'přiznání'. A obžalovaný byl řádně na základě tohoto 'přiznání' a vyrobených důkazů soudem podle tehdy platných zákonů 'spravedlivě' odsouzen. Média aplaudovala a občané v peticích a na shromážděních požadovali nejtvrdší tresty," stojí v prohlášení

"V době postkomunistické je spíše problém s technicko-právní nedokonalostí politických procesů. Problém vznikl tím, že nepohodlný odpůrce je také zavřen, ale zpravidla není fyzicky mučen. Obžalovaný nepohodlný odpůrce se dokonce ani nemusí naučit 'přiznání' toho, co si policie a státní zástupci (dříve prokurátoři) vymysleli, ba dokonce se ani nemusí přiznat. Přiznání stejně jako důkazů netřeba. V tom je jeden ze zásadních rozdílů, protože v padesátých letech soudy lpěly na přiznání a důkazech, aby měly alespoň pocit zákonnosti. V dnešních politických procesech stačí, když státní zástupce přesvědčí soudce, že obžalovaný je zločinec a zaslouží si přísný trest. Soudce pak důkazy obhajoby, které by mohly ohrozit jistotu odsouzení nebo by mohly znamenat zbytečnou ztrátu drahého času soudce, raději ani nepřipustí," rozvíjel dál myšlenku autor.

Vitásková trvá na tom, že dvě elektrárny na Chomutovsku splňovaly všechny zákonné podmínky pro udělení licence. Nemluvě prý o tom, že sama nastoupila do čela úřadu až v průběhu roku 2011, takže s udílením licencí na konci roku 2010 mohla mít jen těžko něco společného.

Ivan Noveský doslova napsal:

Jsou dnešní politické procesy na stejné úrovni jako politické procesy 50-tých let?

Nejsou. K této jednoduché a překvapivé odpovědi lze dospět analýzou základních aspektů politických soudních procesů 50- tých let a jednoho současného.

Typickým příkladem budiž původně tuctová kauza fotovoltaických elektráren v Chomutově, které si v období krize v letech 2009/2010 nechal postavit miliardář pan Zemek. K čemu opravdu došlo, zda skutečně odmítl platit obvyklé výpalné, či zda odmítl prodat tyto elektrárny určenému kupci, to se asi již nikdy nedozvíme. Co je však prokázáno je, že elektrárny byly na konci roku 2010 schopné bezpečného provozu, což na základě všech revizních zpráv, zkoušek a stanovisek dotčených orgánů státní správy osvědčil stavební úřad v Chomutově vydáním rozhodnutí o zkušebním provozu. Pan Zemek tedy mohl od 20. listopadu 2010 dle českých zákonů zcela bezpečně vyrábět ve svých elektrárnách elektřinu ze slunečního záření na základě státem povoleného užívání

Avšak k tomu, aby pan Zemek s těmito elektrárnami mohl podnikat v energetice a prodávat bezpečně vyrobenou elektřinu a tedy ev. získat státem dotovanou výkupní cenu, je potřeba speciální živnostenský list, tzv. licence, kterou vydává pouze Energetický regulační úřad. Na konci roku 2010 však byly licence velmi úzkoprofilové zboží a organizace vydávání licencí byla Energetickým regulačním úřadem, pod vedením pánů Fiřta, Němečka, Panáka a dalších, velmi důmyslně nastavena tak, aby si zájemci ve frontě na licence museli opravdu dobře uvědomit cenu tohoto úřednického rozhodnutí.

Zákonů znalý občan by se mohl mylně domnívat, že předmětem několikaletého soudu je otázka, zda dostal miliardář pan Zemek licence na své fotovoltaické elektrárny v Chomutově až na Silvestra 2010 pozdě večer kvůli tomu, že např. nevyhověl či naopak vyhověl, možná nezákonným, požadavkům z opakovaných jednání s tehdejším nejvyšším vedením Energetického regulačního úřadu či z nějakého úplně jiného důvodu.

Předmětem obžaloby pana Zemka a lidí, kteří mu elektrárny stavěli, je však překvapivě skutečnost, že licence mu Energetický regulační úřad, prostřednictvím paní Florianové a jejího ředitele pana Pražáka, vystavil na Silvestra 2010 pozdě večer a ne až na Nový rok.Celá konstrukce údajného trestného činu je postavena na propastném rozdílu výkupní ceny 2010 ve výši 12.150,- Kč/MWh a výkupní ceny 2011 ve výši 5.500,- Kč/MWh. Policii, státnímu zastupitelství, právníkům i soudu je přitom zcela nezpochybnitelně známo, že je úplně jedno, zda Zemkovy elektrárny dostaly své licence pozdě večer 31. 12. 2010, kdy již v Chomutově nesvítilo Slunce, nebo až v lednu 2011. Dle platných zákonů a dle cenového předpisu Energetického regulačního úřadu CR č. 4/2009 v každém případě tyto Zemkovy elektrárny mohly dostat pouze a jenom výkupní cenu roku 2011 a žádnou jinou. To se ostatně potvrdilo i v rámci sporného řízení mezi společností ČEZ a OTE, kdy nikdo nezpochybnil tento nárok Zemkových elektráren na výkupní cenu roku 2011. Účelové vytvořená fikce škody ve výši 1,8 miliardy Kč, na které je konstrukce celého procesu postavena, tedy nikdy nemohla, a to ani teoreticky, vzniknout.

Podezření na standardní vyřizování účtů napovídá i to, že celá záležitost začala tím, že člen vedení Energetického regulačního úřadu pan Panák, který v březnu 2011 náhle (proč asi?) pojal podezření na neprokázání bezpečnosti Zemkových elektráren v prosinci 2010, a namísto toho, aby své podezření řádně oznámil příslušným, ze zákona odpovědným, orgánům státní správy, tj. stavebnímu úřadu nebo Státnímu úřadu inspekce práce, poslal na Policii trestní oznámení. Trestní oznámení hovořilo o padělání veřejných listin a o tom, že Energetický regulační úřad byl uveden v omyl, když vydal na Silvestra 2010 licence Zemkovým elektrárnám. Tentýž pan Panák pak v dubnu 2011 pečlivě vyčíslil škodu ve výši 1,8 miliardy Kč, jako rozdíl cen 2010/2011, i když prokazatelně, jako právník Energetického regulačního úřadu, musel vědět, že tato škoda, dle tehdy platných předpisů, nikdy nemohla vzniknout.Ostatně všichni aktivně zúčastnění, tj. Policie, státní zastupitelství i soud vědí, že nemohla ani teoreticky vzniknout žádná škoda, ani neoprávněný majetkový prospěch a proto asi nemohl být spáchán ani pokus o trestný čin.

Skutečnost, že vydáním licencí v noci na Silvestra 2010 nemohla vzniknout žádná škoda, nejlépe dokladuje skutečnost, že ani soudní znalec Josef Michálek se neodvážil, potvrdil výši škody, vyfabulované panem Panákem, v řádném znaleckém posudku dle platného zákona o soudních znalcích. Zřejmě si byl vědom, že by mu hrozilo trestní stíhání pro křivý znalecký posudek. Jeho "Odborné vyjádření", které dle zákona o soudních znalcích neexistuje a ve kterém tedy beztrestně mohl ignorovat základní cenový předpis, dle kterého se stanovila výše výkupní ceny roku 2011, je tak, spolu s absolutně neprofesionálním výpočtem pana Panáka, u soudu jediným "důkazem" o neexistující škodě a něm je pak vybudován celý proces a trest.

Již to, že trestní stíhání pana Zemka a spol. z roku 2012 je postaveno na této škodě, bez jakéhokoliv znaleckého posudku, leccos naznačuje. Z průběhu celého jednání soudu a zejména z rozsudků aktivních účastníků je zjevné, že nakonec o nezákonné vydání licencí asi vůbec nešlo. Paní Florianová, která je vydala, odešla od soudu s uznáním viny, ale bez navýšení podmíněného trestu z jiného řízení a její ředitel pan Pražák, který vydávání licencí v roce 2010, vč. vydání licencí Zemkovým elektrárnám, přímo řídil, byl dokonce zcela zproštěn obžaloby, tzn že při vydání licencí Zemkovým elektrárnám vlastně asi nedošlo k žádnému trestnému činu. Ostatně tehdejší předseda Energetického regulačního úřadu pan Fiřt se k soudům chodil smát a svědčit, stejně jako jeho další vedoucí zaměstnanci přímo odpovědní za vydávání licencí v roce 2010. Tedy v Čechách nikoliv neobvyklé odměnění viníků a potrestání nezúčastněných. Troufalejší autor by celou soudní frašku asi pravdě blíže mohl nazvat obyčejným vyřizováním účtů mezi konkurenčními ekonomickými skupinami s pomocí státních orgánů.

Paní Alena Vitásková v roce 2012 a dalších letech tvrdě sáhla většině těchto, jinak tvrdě konkurenčních, skupin na penězovody ze solárních elektráren, na připravované mnohaset miliardové penězovody z biometanu i na viníky nezákonností roku 2010, t. j. zejména na pány Fiřta, Němečka, Panáka a Krejcara, a tím se jí, k její veliké smůle, podařilo prakticky nemožné. Spojila většinu konkurenčních skupin do jednoho šiku s cílem jejího odstranění z funkce předsedkyně Energetického regulačního úřadu, protože jinak by i soudní proces pana Zemka a spol. skončil jako nepolitický a bez většího zájmu veřejnosti. Paní Vitásková však ohrozila většinu skupin propojených nejen s politiky, ale i se státními orgány a protože odmítla sama rezignovat, bylo potřeba ji odstranit jinak a na to je ideálním nástrojem účelová kriminalizace.

Vhodnou příležitostí "zabít několik much jednou ranou" se proto stal soud s panem Zemkem a jeho lidmi, který se původně měl týkat pouze licencí vydaných v roce 2010, dle obvinění pana Zemka a spol. z roku 2012. Tento původně "běžný" proces se stal jedním z nejzávažnějších politických procesů polistopadových dějin České republiky v momentě, kdy soudce Aleš Novotný dovolil, pro nezasvěcené zcela nepochopitelně, k tomuto procesu přiřadit Alenu Vitáskovou a Michaelu Schneidrovou, obviněné v roce 2013 z trestného činu, který s vydáním licencí v roce 2010 nikterak nemohl souviset.

Obě ženy nastoupily do Energetického regulačního úřadu až v druhé polovině roku 2011 a s vydáním licencí v roce 2010 tedy ani nemohly mít nic společného. Je jim však dáváno za vinu, že díky paní Schneidrové nebyly Zemkovým elektrárnám v roce 2012 odebrány licence pro údajné neprokázání bezpečnosti elektráren ke dni 31. 12. 2010 a že paní Vitásková ji v tomto neodebrání licencí měla "nějak" podpořit. Paní Schneidrová měla smůlu, že byla podřízenou paní Vitáskové, které se potřebovali zasvěcení "dostat na kobylku" a to, že někteří další si zřejmě potřebovali i "vyřídit účty" s panem Zemkem. Souzena je paní Schneidrová za to, že se zachovala jako svědomitý a odpovědný státní úředník a nevyhověla požadavku pana Panáka a nezpůsobila tak České republice následné možné desetimiliardové škody, z mezinárodních arbitráži s financující německou bankou. Odebrání licencí Zemkovým elektrárnám v roce 2012, a to pouze z důvodu údajného neprokázání bezpečnosti v roce 2010, by totiž s pravděpodobností hraničící s jistotou skončilo mezinárodní arbitráží.

Veřejně známá fakta, že Zemkovy elektrárny mají dle platných zákonů příslušným orgánem státní správy, t.j. stavebním úřadem již od listopadu 2010, na základě prokázání bezpečnosti a dalších podmínek pro bezpečné užívání, povoleno bezpečné užívání formou zkušebního provozu, nezajímají ani Policii, ani státní zastupitelství dokonce ani soud... Stejně jako skutečnost, že od února 2011 mají platné, nenapadnuté nikým a tedy ani panem Panákem, který měl podezření a tedy měl postupovat dle zákonů, kolaudační souhlasy, které Zemkovým elektrárnám povolují trvalý bezpečný provoz a jsou bezpečně již více než 7 let provozovány.

Zásadní rozdíl mezi politickým procesem let 50-tých a procesem s panem Zemkem a spol., který se změnil díky draze zaplacené publicitě na proces s paní Vitáskovou je v tom, že paní Vitásková se nemusela ani naučit vymyšlené přiznání a ani nemusely být soudu předloženy důkazy o jejím údajném souhlasu paní Schneidrové s postupem, protože soud je prostě nepotřeboval. Do dějin českých politických procesů tak zřejmě vstoupí výrok předsedy Aleše Novotného při ústním vyhlášení rozsudku, kdy prohlásil, že sice pro to nemá důkaz, ale přesto si myslí, že mezi paní obžalovanou a její podřízenou došlo před vydáním rozhodnutí k nějaké komunikaci, která správnost záměru paní Schneidrové potvrdila, a proto paní obžalované Vitáskové ukládá trest odnětí svobody v trvání osm a půl roku. Je to absurdní i proto, že paní Schneidrová v roce 2012 svým rozhodnutím ve věci Zemkových elektráren nikdy nemohla způsobit žádnou škodu, protože pouze posvětila to, co dodnes nikdy nikdo nezpochybnil a to, že Zemkovy elektrárny mají nárok, dle licence vydané na Silvestra 2010, pouze a jenom na dotovanou výkupní cenu roku 2011.

V českém soudnictví se tak může jednat o unikátní případ, kdy se soudce veřejně přiznal, že ukládá drakonicky vysoký trest odnětí svobody zcela bez důkazů, protože i v procesech 50-tých letech měl soudce k dispozici alespoň "přiznání" obžalovaných a vyrobené důkazy. Pozitivní na tom je pouze skutečnost, že paní Vitáskovou a paní Schneidrovou neodsoudil k trestu smrti, což by v 50-letech asi učinil. Negativní stránkou novodobých politických procesů je tedy např. úplná absence jakékoliv možné škody, absence přiznání i důkazů.

Pokud tedy dojde v rámci odvolání k postupu soudu dle zákonů a skutečných důkazů, lze důvodně očekávat úplné zproštění paní Vitáskové i paní Schneidrové od nesmyslných obvinění. K tomu by mohla přispět i skutečnost, že důvody účelové kriminalizace paní Vitáskové již pominuly, protože již není předsedkyní Energetického regulačního úřadu a nemůže tedy z titulu své funkce narušovat penězovody z energetiky. I v tom se liší politické procesy 50-tých let, kde zpravidla šlo o úplnou (i fyzickou) likvidaci protivníka od novodobých politických procesů, kde většinou stačí protivníka dlouhodobě poškodit a tím ho "vyřadit ze hry".

Zdroj: http://www.rukojmi.cz/clanky/5213-ivan-novesky-proces-s-vitaskovou-prekonava-i-procesy-v-padesatych-letech-na-toto-by-si-netroufli-ani-tehdejsi-soudci

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.