Historia magistra vitae

Objevitel viru HIV přiznává, že virus vlastně vytvořil

24. března 2018 v 10:15 |  Archiv

Dr. Gallo: "I Invented Aids To Depopulate Humanity"

Objevitel viru HIV přiznává, že virus vlastně vytvořil

Dr. Gallo, muž, který údajně objevil virus HIV, jej ani tak neobjevil, jako spíš vytvořil, a to v rámci amerického tajného programu, jehož cílem bylo získat zcela speciální virus s úplně novými vlastnostmi. To se bezesporu podařilo - s ničím, co by se podobalo tomuto viru ničícímu lidskou imunitu, se lidstvo do té doby nesetkalo. Pak už jen stačilo přidat nový virus do očkovacích vakcín hojně rozdělovaných v Africe.

Sean Adl-Tabatabai

Dr. Robert Gallo, vědec, jemuž se přičítá "objev" viru HIV v r. 1984, přiznává, že vytvořil AIDS za účelem snížení světové populace.

V roce 1984 si Gallo v USA zažádal o patent na "vynález" viru HIV způsobujícího AIDS.

Dailypost.co.za píše:

Za normálních okolností dostává majitel zaevidovaného a schváleného patentu (což dr. Gallo je) licenční platbu od kohokoli, kdo jeho vynález či produkt využije. Máme-li tedy hovořit o maximálním uplatnění zákonů na ochranu duševního vlastnictví, kdo bude platit náhradu škod, které vznikly "používáním produktu" dr. Galla? Je to podivná záležitost a zaslouží si další šetření.

Vědecké důkazy jsou nepopiratelné: virus HIV vznikl v rámci amerického programu zaměřeného na tvorbu speciálních virů. Tento Special Virus Program provozovala federální vláda od roku 1962 do roku 1978 a daňové poplatníky stál 550 milionů dolarů.

Speciální virus, který z něj vzešel, se pak přidával do očkovacích látek použitých v Africe a na Manhattanu. Krátce poté svět zaplavila epidemie podivné smrtící nemoci, která se lišila od čehokoli, co lidstvo do té doby znalo.

Přezkoumání vývojového diagramu programu odhaluje, že Spojené státy hledaly "virovou částici", jež by dokázala negativně ovlivnit imunitní systém lidského organismu. Nakonec došlo k rozhodnutí použít jako základ virus, který se už nacházel u zvířat, tzv. virus Visna. Tento virus byl poprvé zaznamenán u islandských ovcí.

Nedávno potvrdili američtí a světoví vědci, že virus HIV stoprocentně vznikl v laboratoři. Dokazuje to mnohočetné zapletení sekvence tat, přítomné ve viru HIV; dalším důkazem je postup samotného dr. Galla, jehož odborný článek o "objevu" viru HIV zněním odpovídá jeho odborné práci pro Special Virus Program. Nemluvě o tom, že si Gallo před vydáním článku o nové nemoci nechal virus patentovat. Ke skutečnosti, že zúčastnil programu, jehož cílem byla tvorba nového "speciálního viru", se Gallo přiznal až letos.

Vývojový diagram programu i 15 zpráv o postupu práce na novém viru zcela nesporně dokazují, že Spojené státy měly (a nejspíš dosud mají) v úmyslu zredukovat počet obyvatel této planety prostřednictvím patogenu, který dokáže ničit lidskou imunitu. Vzhledem k pravému původu této metly, která sužuje celý svět, je to americká vláda, kdo dluží odškodnění všem těm nevinným obětem. Každá oběť AIDS si zaslouží řádnou omluvu a náhradu ekonomických i jiných škod, které jí v důsledku tohoto amerického vynálezu šířícího smrt a zoufalství vznikly.

Zdroj: http://yournewswire.com/dr-gallo-i-invented-aids-to-depopulate-humanity/

EXKLUZIVNĚ

Tlak Američanů na nákup vrtulníků je extrémní. Máme dokumenty, známe firmy, jména českých vojáků. Víme, jak probíhá tvrdý lobbing USA na našem území

Ministerstvo chce armádě koupit 12 nových víceúčelových vrtulníků, které nahradí bojové vrtulníky Mi-24. Česká vláda v minulosti oslovila americkou a italskou vládu. Americká vláda nabídla vrtulníky UH-1Y od americké firmy Bell, italský kabinet stroje AgustaWestland AW139M od firmy Leonardo.

Podle Šlechtové ani jedna z firem požadavky armády nesplnila. Na armádě si proto vyžádala upřesnění toho, co po vrtulnících vojáci chtějí. Rozhodnutí, zda by byla zakázka zadána mezivládní dohodou, nebo by byla použita výjimka ze zákona o zadávání veřejných zakázek, by chtěla oznámit na začátku dubna. Šlechtová by chtěla oslovit více než jednu firmu či stát.

"Myslím, že máme výrobek nejlépe odpovídající profesionálně vypracovaným požadavkům v průběhu tří let. Samozřejmě, jestliže se požadavky znovu zcela změní, pak to zcela změní pravidla hry," uvedl v té souvislosti italský velvyslanec v ČR, Aldo Amati.

ParlamentníListy.cz ovšem absolvovaly několik schůzek s lidmi z obrany (aniž bychom specifikovali pozice či zařazení), kteří s tímto nákupem nesouhlasí. Podle jejich tvrzení je především americký lobbing, který vrcholil v době bývalého amerického velvyslance v ČR Andrewa Schapira a exministra obrany Martina Stropnického,neúnosný. "Ten tlak a lidi mají na všech úrovních resortu, takže pokud chcete něco změnit, nedaří se vám to, protože to mají skutečně obšancované," uvedl náš zdroj blízký ministerstvu. Ten přitom "netlačí" ani jednu ze stran. Tvrdí, že jde o tak velké peníze, že lze počkat. A podotýká, pod jak obrovským tlakem je ministryně Šlechtová.

Mimochodem, když se naše redakce snažila zjistit, jak často docházelo v minulosti ke schůzkám mezi velvyslancem Schapirem a ministrem Stropnickým, "spojenecká" ambasáda raději mlčela.

Máme jasné důkazy o propojení firem, médií a lidí kolem resortu obrany, jejich jména prozatím nebudeme odhalovat

Slova našeho zdroje o jistém sečkání, jak se ukázalo, stojí na pevných základech. Redakce totiž exkluzivně získala dokumenty resortu obrany, které o celé zakázce vcelku neutrálně a fakticky informují. Mezi mnoha řádky a spoustou informací je klíčovou následující věta: "S ohledem na proběhlé a připravované modernizace vrtulníků, jejich aktuální počty a technický stav není třeba s akvizicemi vrtulníků spěchat. Zahájení akvizice lze bez problémů odsunout do období let 2021-2022, aniž by byla jakkoli ohrožena bezpečnost ČR," uvádí dokument.

V něm také stojí, že "ministerstvo obrany srovnávalo, jak jednotlivé fabriky dokážou vyhovět požadavkům českého letectva. Jedním z nich je například, aby měly vrtulníky vyhřívané rotory proti námraze. Ovšem stroje z dílny Bell Helicopter takovou technologií nedisponují. Ač jde o zásadní zádrhel, zástupci amerického výrobce se snažili lidem z ministerstva vysvětlit, že to nevadí."

V dokumentu se rovněž píše, že "Američtí dodavatelé se chovají velmi ofenzivně, jejich primárním cílem je opanovat tento trh a vytlačit z něho konkurenční evropské i neevropské výrobce a prosadit svou produkci". Jména ani postupy v tuto chvíli vyzrazovat nebudeme.

Ministryně Šlechtová dosavadní vývoj zakázky označila za marketingový průzkum. Jeho výsledky podle ní nenaplňují požadavky české armády. Zároveň ale podotkla, že nadiktované potřeby jsou nesplnitelné. "Nemyslím si, že naše armáda potřebuje něco, co ani není na trhu, nemají to Američani ani další země v Evropské unii," podotkla. Náčelníkovi generálního štábu proto dala zadání, aby dostala jasnou specifikaci, co vojáci od vrtulníků chtějí. "Potřebuju, abychom měli ty víceúčelové vrtulníky, ale které budou sloužit naší armádě a pro naše potřeby," řekla.

Úkolem požadovaných vrtulníků bude letecká přeprava vojáků, přímá podpora pozemních sil, průzkumu, zdravotnický odsun nebo úkoly ve prospěch integrovaného záchranného systému. Ministerstvo bude chtít koupit nejen samotné stroje, ale i jejich výstroj a vybavení včetně výzbroje a munice. Součástí zakázky budou také logistická a servisní podpora po dobu celého životního cyklu a výcvik leteckého personálu.

Co říci závěrem? Použijme další citaci z podkladů, jimiž disponujeme: "Okamžitě zastavit proces přípravy nákupu vrtulníků dříve, než dojde k nevratným krokům a obtížně napravitelným škodám."

Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/EXKLUZIVNE-Tlak-Americanu-na-nakup-vrtulniku-je-extremni-Mame-dokumenty-zname-firmy-jmena-ceskych-vojaku-Vime-jak-probiha-tvrdy-lobbing-USA-na-nasem-uzemi-529128

Agrese proti Jugoslávii v roce 1999 nesmí být zapomenuta!

Jiří Vacula

Březen s magickou devítkou na konci letopočtu v historii českého a srbského národa. Náhodná podobnost? Ráno, 15. března 1939. Oficiálně tento den začalo německé obsazování Čech a Moravy.

Operaci s krycím názvem Březnový vítr velel generál Walther von Brauchitsch. K překročení hranic došlo oficiálně přesně v 6 hodin ráno. Důvodem pro obsazení zbytků Čech a Moravy byla v německé interpretaci snaha"zajistit životy a majetek všech obyvatel země bez rozdílu" neboť Česko-Slovensko se podle Hitlera" nacházelo v rozkladu a panoval zde nesnesitelný teror proti německým soukmenovcům"

Udávalo se, že v té době se hlásilo kolem 50 tisíc Srbů v různých částech Jugoslávie, aby bojovalo proti Německu jako dobrovolníci v Čsl. armádě. Na četných mnohatisícových manifestacích pro Československo bylo základní heslo - "Budeme bránit Čechy! Ať žije Beneš!" Vyjadřovali svou podporu českému národu, který však složil zbraně a odevzdal pohraniční pevnosti nacistům. Srbové sami trpěli ze všech nejvíce. Útoku na Jugoslávii ze všech stran během 2. světové války se zúčastnilo bezmála 50 nacistických divizí, z toho 24 německých, 23 italských a 5 maďarských. Útok začal bez vyhlášení války dne 6. Května 1941 zničujícím bombardováním srbských měst (chorvatská bombardována nebyla).

Okupace českého a slovenského národa ze strany fašistického Německa trvala více jak šest let a stala se nejstrašnějším obdobím v historii obou slovanských národů.

O šedesát let později vstupuje Česká republika ve sledu rychlých událostí dne 12. března 1999, účelově do NATO. (Pozn. red. I.D. v roce 1999 člena vlády, tvrzení je problematické. Přihlášku do NATO podaly předchozí vláda ODS. V předvečer napadení Srbska jsme byli účelově "vstoupeni", nebyla to žádná nová iniciativa vlády, ačkoli tehdejší ministr obrany Vetchý při své jednoduchosti nad touto skutečností jásal.

24. března 1999 dochází k brutálnímu násilí na srbském národu, kdy bylo Spojeneckými silami NATO zahájeno bombardování Svazové republiky Jugoslávie. Operace Spojenecká síla (Operation Allied Force) byla oficiálně prezentována pro světovou veřejnost jako zastavení násilí a represí proti kosovským Albáncům, umožnění dodávek humanitární pomoci a vyřešení statutu Kosova na základě předchozích dohod z Rambouillet a zastavit údajně opakované porušování příměří ze strany Srbska a napadání mezinárodních sil NATO,IFOR a SFOR.

Výsledek této vojenské agrese na suverénní a svrchovaný evropský stát v důsledku hrubého porušení základních principů mezinárodního práva, a především statutu OSN a bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN byl katastrofální.

Během 78 dní trvajícího bombardování a 32 tisíc bojových startů letouny NATO byla těžce poškozena infrastruktura, mosty, průmyslové objekty, elektrárny a telekomunikační zařízení a svrženo celkem 21 tisíc tun bomb, což je ekvivalent čtyřnásobné síly atomové bomby svržené na Hirošimu, odpáleno bylo více než 10 tisíc křídlatých raket, svrženo 37 440 zakázaných kazetových bomb (tzv. cluster bombs) a bomb s použitím ochuzeného uranu 238 s deklarovanými méně ničivými dopady než uran 235 a nejpoužívanější plutonium.

Náletem ze dne 24. dubna 1999 bylo zničeno rovněž ústředí a vysílač srbské státní televize. V mnoha případech došlo také k útokům proti ryze nevojenským cílům (kolona uprchlíků, osobní vlak, autobus, několik soukromých objektů, čínské velvyslanectví, nemocnice v Bělehradě, vodárny, školy, elektrárny atd.), které měly rozhodující vliv pro fungování společnosti. V průběhu bombardování bylo zabito podle zprávy Human Rights Watch 489-528 civilistů veskrze srbské či albánské národnosti. Neoficiální zprávy hovoří o počtu až 1 500-2 500 zabitých civilistů a až 5 000 zraněných či zmrzačených. Více jak 700 tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou a téměř dva milióny lidí o zdroje obživy.

Několik řízených střel dopadlo do Bulharska. Materiální škody po bombardování dosáhly výšky zhruba okolo čtyř miliard tehdejších amerických dolarů. Celkem bylo zničeno 34 mostů.

Eliminována byla rovněž polovina jugoslávských ropných rezerv (neboť již od začátku kampaně byly opětovně bombardovány srbské ropné rafinérie, např. v Novém Sadu a Pančevu).

Uplynulo devatenáct let a mnozí lidé již zapomněli, že řada evropských zemí NATO v čele s USA vedly kolektivně jednu z nejničivějších válek na evropském kontinentu od konce 2. světové války, a to způsobem leteckého bombardování proti srbskému lidu. Tato "intervence" nebyla nazývána "válkou." Dodnes přetrvává i v centru Bělehradu řada míst, která dosud nebyla vyklizena či opravena. Lékaři také začínají zdůrazňovat, že zvýšený výskyt rakoviny a dalších závažných onemocnění bude nadále růst, neboť trvá 10 - 15 let, než se nahromaděná environmentální toxicita v důsledku použití bomb s ochuzeným uranem nahromadí v tělech lidí. Jinými slovy, více než 2 500 zabitých lidí a několik tisíc zraněných bylo pouze okamžitými obětmi "humanitární intervence" armád NATO. Postupem času si tato vojenská akce bude i nadále vybírat svou daň, která postihne více generací.

Ve zprávě, kterou vydal srbský Institut veřejného zdraví "Dr. Milana Jovanoviče Batuta", srbští zdravotní odborníci poskytli alarmující údaje za období, končící v roce 2012. Podle této zprávy v centrální části Srbska a severní provincii Vojvodina vzrostl po bombardování aliancí NATO výskyt rakoviny, včetně leukémie a lymfomu o 80%.

Některá média a výzkumné instituce informovaly veřejnost, že byla na dlouhou dobu vyhlášena mediální blokáda, a že mnozí politici dlouho mlčeli o ochuzeném uranu. Tyto sdělovací prostředky přiznaly, že NATO vypustilo "tichého zabijáka" a rozpoutalo nízkou úroveň jaderné války proti srbskému obyvatelstvu.

Bombardování NATO bylo výslovně zaměřeno na civilní obyvatelstvo a objekty. Je zdokumentováno mnoho příkladů válečných zločinů NATO a analyzovány hlavní motivy osob s rozhodovací pravomocí z řad USA a NATO.

Do očí bijící je např. prohlášení tehdejšího mluvčího NATO Jamie Shea, který oznámil, že bombardování nemocnice (neurologické kliniky) ve městě Surdulica bylo záměrné, protože nemocnice byla ve skutečnosti vojenská kasárna. Uvedená prohlášení nepotřebují komentáře.

Následné smrtelné nemoci a devastace materiálních hodnot a životního prostředí nebyly však jedinými účinky "intervence" aliance NATO. Kromě vysídlení a etnických čistek Srbů, Romů, disidentů z Kosova a dalších, došlo k okupaci Kosova aliancí NATO a jeho následné odtržení od Srbska.

A jaká je situace na Balkánském poloostrově dnes?

Rozumný člověk by předpokládal, že za těchto okolností nebude žádné srbské vládě dovoleno, aby navázala příliš přátelské styky s NATO a de facto akceptovala ztrátu Kosova - podstatné části svého území, které je také považována za kolébku srbské kultury. Skutečnost je však jiná. Přes odpor vyjádřený převážnou většinou srbského obyvatelstva, řada vlád Srbska schválila plány NATO na ovládání Balkánského poloostrova a zároveň se Srbsko stalo hostitelskou zemí pro summity NATO a jeho lídry.

Není žádným tajemstvím, že obchodování s lidskými orgány, obchodování s narkotiky, rozšiřování osad (podobné izraelské strategii) za účelem osídlení pozemků, které dříve patřily srbským obyvatelům, a obecné zoufalství celé populace Kosova se stalo nešťastnou realitou. Dokonce v červnu 1999, kdy byla ukončena válka s NATO, bylo zřejmé, že se toho v Kosovu zlepší jen velmi málo. Naopak se v průběhu let situace stala vážnější.

Za okupace NATO byla míra násilí a zabíjení v Kosovu zhruba stejná jako před bombovými útoky, přibližně třicet případů za týden. Samotná úroveň zabíjení, která byla zjištěna a označena jako lidská katastrofa a použita k ospravedlnění jedenáctitýdenního bombardování, pokračovala i po bombardování. Zničená země byla donucena se řídit diktátem ničitelů.

Před rokem 1999 bylo v Kosovu asi 120 000 Romů. Po bombardování v listopadu 1999 pouze 30 tisíc.

V březnu 2000 bývalý zvláštní vyšetřovatel OSN pro bývalou Jugoslávii Jiří Dienstbier oznámil komisi OSN pro lidská práva, že "330 000 Srbů, Romů, Černohorců, slovanských muslimů, prosrbských Albánců a Turků bylo vystěhováno z Kosova".

Agrese NATO proti Srbsku a Černé Hoře v březnu 1999 je válka, která byla nezávislému, suverénnímu evropskému státu vnucena v důsledku hrubého porušení základních principů mezinárodního práva, a především statutu OSN a Helsinského závěrečného aktu. Byla to agrese bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Proto je podle mezinárodního práva humanitárního ( válečného ) válečným zločinem proti míru a lidskosti, bodem zvratu ke globálnímu intervencionismu, hrubému porušování mezinárodního právního řádu a popírání úlohy OSN. Tímto způsobem byla agrese využita jako model, který byl následně použit při agresi proti Afghánistánu, Iráku, Libyi, Mali a dalším státům.

Ve snaze skrýt skutečnou právní podstatu agrese a vyhnout se tak odsouzení odpovědnosti, Západ rozpracoval postupně celý arzenál eufemismů, které měly dodat tomuto zločinu jakousi legitimitu. "Humanitární intervence" jak je známa z vyjádření mnoha politiků, byla využita ke krytí zabíjení srbského obyvatelstva a ničení tamní infrastruktury.

Ozbrojená agrese pokračovala následně i s využitím tzv. nevojenských prostředků. Za účasti a finanční podpory byl iniciován členskými zeměmi NATO formou různorodých hrozeb a vyděračství, tlak na Srbsko, aby se zřeklo státní suverenity nad Kosovem a Metochie - svého historického, kulturního a civilizačního území, kde se nalézá téměř 60 procent všech jeho nerostných zdrojů. To vše pak v roce 2008 vedlo k protiprávnímu a protiústavnímu jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova, kterou uznala většina zemí NATO.

Dnes má nově vzniklý stát Kosovo prakticky nulovou ekonomiku, obrovskou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu a opouští ho řada Albánců. Kosovo dosud žije jen z cizí pomoci, pašování drog a tzv. "bílého masa", prakticky bez nutné a důležité právní jistoty.

S podobnými následky jako násilné obsazení Čech a Moravy v r.1939, byla agrese proti Srbsku v r.1999 součásti plánu globálního intervencionismu spolu účastněných USA/EU a NATO. Západ ukázal v celé své nahotě připravenost vměšovat se jakýmkoliv způsobem, vojenským nevyjímaje, do záležitostí jiných, suverénních států. Svržení legitimně zvolených vlád a jejich záměna na loutkové a "poslušné" režimy se stalo ruku v ruce neodlučitelnou součástí tzv. "demokratického procesu".

Pplk.v.z. Ing Jiří Vacula, Asociace Vojáci proti válce z.s.

Zdroj: http://www.novarepublika.cz/2018/03/agrese-proti-jugoslavii-v-roce-1999.html

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 taky Vladimír taky Vladimír | E-mail | 24. března 2018 v 14:10 | Reagovat

Smutné čtení. Ale chybí tam ten nejdůležitější důvod napadení. Už římané těžili na tomto území zlato. Ověřené ložistko dneska má vydatnost 30 až 50 gramů zlata na tunu. Je největší na světě. Do kopýtek gojim (dobytku)zlato nepatří. Postup je jednoduchý. Všechno rozmlátit a na opravu půjčit nesplatitelnou částku. Že půjčovatel si potřebné peníze natiskne- pššš, to se neříká. Je ještě jedna zajímavá otázka. Kam se podělo všechno dovezené zlato a stříbro z objevené Ameriky?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.