Historia magistra vitae

Neziskovky v tísni

11. srpna 2018 v 10:01 |  Nezařazené

Neziskovky v tísni

Ještě ani nedoznělo mediální vyjádření premiéra, ČR a jeho ministryně financí o záměru podívat se na financování neziskového sektoru a už se rozléhá mediální vřesk. Do protiútoku bleskově vyrazila ta nejmocnější z tuzemských neziskovek - Člověk v tísni. Podnik, kterým jen za loňský rok proteklo 2,053 miliardy Podle jeho vlastní výroční zprávy.

Že prý "z neziskovek se pro část politiků a veřejnosti stává veřejný nepřítel" a že ten zákeřný vládní "útok je veden na organizace, které vyjadřují názor, který se někomu nelíbí, souhrnně se jim říká politické neziskovky".

To zas jednou Sorosovi chlapci a děvčata, ve svém spravedlivém rozhořčení, uhodili hřebík na hlavičku! Opravdu. Protože proti takovým aktivitám Člověků v tísni, jako je třeba rozdávání koz chudým v Africe, nebo bezplatná pomoc zadluženým a exekucí ohroženým občanům ČR, nemůže nikdo soudný skutečně nic namítat. A ani tak nečiní.

Ovšem při hlubším pohledu do činnosti spolku, (třeba zde) se nemůžeme ubránit dojmu, že tahle humanitární a veskrze prospěšná činnost je jen jakousi zástěrkou. Nebo, jak se v jistých službách říká, krycím opatřením. Takovým, jako když si například agent-nelegál v cizí zemi pořídí nějaký slušný, legální podnik, třeba trafiku. Má "poctivou" existenci, může vykazovat příjmy a přitom je to nádherné místo k nenapadnutelnému setkávání s řízenými informátory, jejich úkolování a sběru dat.

Přehnané? Zkuste nahlédnout do aktivit Člověků v tísni. S překvapením zjistíte, jaký prostor je tu věnován činnosti, která by se tak nějak souhrnně dala zařadit pod pojem propaganda. Cizí, nepřátelská propaganda. Nebo vymývání mozků, chcete-li. Oficiálně pak školící a vzdělávací aktivity. Ostatně, podívejte se třeba zde. https://www.jsns.cz/projekty

Jde o jakousi vlajkovou loď spolku. Projekt Jeden svět. Jak už sám název napovídá - jedno lidstvo, společné všelidské hodnoty, rovnost kultur, pestrost, diverzita, prospěšnost migrace Všechno to, co nám sem "kdosi" tlačí, tady najdete v kostce. Nahlédněme třeba do kapitolky Jeden svět na školách, na projekt " Podpora tolerantní společnosti v reálném i virtuálním prostoru " A najdeme třeba:

"Odstraňování předsudků a rasové a národnostní nesnášenlivosti u dnešní dospívající generace i širší veřejnosti. Mladé lidi jsme motivovali na jejich aktivní účast na ochraně demokratických hodnot a kultivovali komunikaci o menšinách a cizincích v prostředí sociálních sítí".

Počet škol, zapojených do projektu, kde vašim dětem vymývají (pokrokově) hlavu je, podle loňské zprávy 2973. A na nich přibývá učitelů, (správně) vyškolených Člověky. Citujme z téže zprávy:

"Poskytli jsme také dlouhodobé školení učitelům z 10 základních škol v Moravskoslezském kraji o tom, jak do každodenní výuky zavádět aktuální celosvětová témata a globální pohled, učitelé pak získané znalosti a dovednosti předali dalším 71 vyučujícím."

Nedosti na tom. Hitem sezóny, loňské i letošní, jsou fake - news. Tedy zprávy, jejichž šíření je pro euro-establishment nepříjemné a je mu třeba za každou cenu zabránit. Například diskreditací určitých autorů a zdrojů. S tím je ovšem potřeba začít co nejdříve, než človíček pobere vlastní rozum. A proto Člověci tlačí do škol tzv. mediální vzdělávání.

"Školám jsme bezplatně nabídli dokumentární film Nic než lži, řadu studijních materiálů a možnost pozvat si do školy některého ze zapojených novinářů a mediálních odborníků."

A aby i ta hlavní, oficiální media šlapala podle euro-not neodchylujíce se od jediné pravdy, pořádají Člověci i výchovná školení studentů žurnalistiky.

"… studenti žurnalistiky a mediálních studií, budoucí novináři, kteří v akademickém roce 2017/2018 absolvovali náš kurz s názvem Migrace a média. Kurz proběhl na dvou fakultách dvou českých univerzit."

Máte dost? Ne? Tak ještě přímá podpora nepřátelské invaze. Z výroční zprávy 2016: "Od podzimu 2015 jsme pomohli až 85 tisícům lidí na útěku." Pětaosmdesáti tisícům! A jako nášup a závěrečná tečka ještě přiznání k aktivní, otevřené podpoře vlivové agentury, pracující na rozkladu společnosti, a to přímo v našem regionu:

" Východoevropský program - již třetím rokem buduje celostní program psychosociální podpory pro obhájce lidských práv. Tradiční cílovou skupinou jsou novináři a blogeři, pro které pořádáme školení na témata investigativní novinářské práce, etiky, datové žurnalistiky či propagandy"

O tom, o jakou organizaci se jedná, si můžeme učinit představu i z lidského a osobnostního profilu lidí, které spolek zaměstnává. A to ve vrcholové funkci. Například jejich "ministrině propagandy", oficiálně Koordinátorka mediálních aktivit neziskové organizace Člověka v tísni, jistá Adriana Černá. Ta se ve zjitřené době před loňskou presidentskou volbou proslavila těmito slovy:

"Těším se, až skončí volby a zase se na sítích bude normálně dát na první pohled rozeznat idiot. Většinou má v profilovém obrázku českou vlaječku."

Diví se ještě někdo, že normálnímu, bílému, pracujícímu Čechovi, kterého evropští pokrokáři tolik nenávidí, se podobná organizace jeví jako "veřejný nepřítel"?

Zlí jazykové navíc tvrdí, že Š. Pánkovi tenhle spolek pomohli založit zaoceánští soudruzi, za vydatné pomoci své místní agentury, s ČT v čele, za jediným účelem. Aby se, pod záminkou humanitární práce, dostali jejich lidi tam, odkud by je normálně hnali bičem. S novou dobročinnou organizací z neznámé, pokrokové Havlovy země to šlo. No a pak, časem, se portfolio činnosti úspěšné zahraniční agentury postupně rozšířilo i o tu propagandu

Máme to tu zapotřebí?

Lubomír Vylíčil

Zdroj: http://www.rukojmi.cz/clanky/6636-neziskovky-v-tisni

Na jedné straně Česko a s ním ombudsmanka Šabatová v hidžábu, proti ní soudné evropské státy, co nošení arabských pokrývek už zakázaly z bezpečnostních důvodů; vady běženeckého exodu a islámské pakultury

Tak na jedné straně Evropy zůstalo Česko a s ním osamocená ombudsmanka Šabatová v hidžábu, proti ní soudné evropské státy, které nošení arabských pokrývek zakázaly. Snad se ale blýská na časy - Okamura s SPD a se souhlasem nejen premiéra Babiše chce také v Česku zavést zákazy nošení arabských pokrývek hlavy.

"Myslím, že by bylo dobré, kdyby i v České republice existoval podobný zákon. Jsme připraveni zhruba do půl roku podobný návrh předložit," řekl šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. "Nové technologie k identifikaci potřebují tvář vidět v případě různých teroristických útoků. S tímhle krokem souhlasím, je to otázka bezpečnosti," dodal pragmaticky. Výsledek obrázku pro olser okamura

"My už to připravujeme přibližně dva měsíce. Naše advokátní kancelář na tom pracuje. Už jsme dostali odpověď od Parlamentního institutu. Nechali jsme si zanalyzovat legislativní stav v dalších zemích, teď jsem požádal ještě do toho zapracovat ten dánský model a máme v plánu předložit to během podzimu," řekl předseda SPD Tomio Okamura. A s tímto zákonem by souhlasili premiér Andrej Babiš

Jak se na Krétě topí běženci:

To vše byla odezva na nový fakt, že čerstvě rovněž Dánsko, kde od 1. srpna 2018 začal platit zákon zakazující zahalování obličeje na veřejnosti, se tak stalo další evropskou zemí, která zakázala zahalování obličeje na veřejnosti. Kde všude ještě zákaz platí? Jako novinář jsem procestoval desítky zemí světa; od USA, přes Vietnam, Thajsko nebo Čínu a Tibet, nechyběly mezi nimi ani Dánsko a zbytek evropských zemí.

Byl jsem také u mnohých českých velvyslanců v nich, dodnes mám kontakty na přátele v těchto zemích, proto vím, co šustí v trávě i mezi tamními muslimy, zvláště když nyní nastal zákonný odpor Evropy proti běženeckému exodu a mnohdy brutální islámské pakultuře.

Není problém tedy zjistit, že třeba v Dánsku žije přes 300 tisíc muslimů a muslimek, z nichž prý na veřejnosti dosud chodila zahalených odhadem jen asi dvě stě muslimek. Kdo by zákon o zahalování tváře na veřejnosti porušil, tomu hrozí pokuta v přepočtu 3500 korun, při opakovaném provinění pak až desetinásobek.

Pokuty hrozí každému, kdo si zahalí obličej, byť by šlo třeba o divadelní masku. Mezi demonstrujícími byli převážně blízkovýchodní a severoafričtí přistěhovalci. "Nikdy nesundám svůj nikáb, musíme vládě naznačit, že se neskloníme před zákonem, který cílí na určitou náboženskou menšinu," uvedla mladá muslimka, která prý vnímá nové nařízení jako nepřípustný zásah do soukromí žen.

Dánská vláda však argumentuje bezpečnostní hrozbou. Pod burkou se podle ní dá snadno pronést třeba zbraň, či výbušnina, sebevražedná nálož. "Zahalování není slučitelné s hodnotami dánské společnosti" hájí opatření dánský ministr spravedlnosti Sören Pape Poulsen.

Prvním evropským státem, který však vydal zákon zakazující nošení závojů a šátků, zahalujících obličej na veřejnosti byla v dubnu 2011 Francie, avšak již počátkem roku 2004 schválil francouzský parlament zákon, který zakázal okázalé nošení náboženských symbolů ve veřejných školách. https://www.youtube.com/watch?v=8whTForCPbE

V Kodani bude zase klid a mír?

Teroristické útoky v Paříži či Nice udělaly své¨, proto snaha zlepšení identifikace obličejů zejména u muslimek, které jako sebevražedné atentátnice vstoupily před časem do dějin globálního terorismu pojmenované arciteroristou Jásirem Arafatem jako šahídy "Černé vdovy" útočí na Rusko, Arafat jim říkal šahídy

Tato právní úprava se ve Francii avšak týkala i dalších náboženských symbolů, jako jsou jarmulky nebo velké kříže. Zákon vycházel z odluky církve od státu z roku 1905; v roce 2016 se také ve Francii začaly objevovat zákazy nošení burkin, tedy plavek, kterými muslimské ženy zahalují prakticky celé tělo včetně vlasů.

Druhou zemí, v níž je zakázáno na veřejných místech nosit závoje či šátky zahalující zcela či z velké části postavu, se v polovině roku 2011 stala Belgie. Podobné zákony byly ve stejném roce rovněž přijaty v Bulharsku a Lotyšsku.

Loni schválil rovněž rakouský parlament zákaz zahalování celé tváře na veřejnosti. Opatření, které vstoupilo v platnost v říjnu, bylo součástí "integračního balíčku", který také konkretizovalo způsob začleňování žadatelů o azyl do rakouské společnosti a ztěžovalo agitaci ve prospěch šíření radikálních myšlenek.

Ve Švýcarsku platí zákaz v některých regionech a městech. V roce 2016 rozdílem jednoho hlasu schválila švýcarská Národní rada zákaz nošení burek v celé zemi.

Pozadu nezůstalo ani Nizozemsko; v roce 2016 přijala zákon zakazující zahalování tváře na veřejných místech, jako jsou školy, nemocnice a hromadná doprava, druhá komora nizozemského parlamentu, první komora ho schválila letos v červnu a měl by pravděpodobně začít platit na počátku příštího roku.

Také v Německu částečně zakázáno nosit šátky a další náboženské symboly ve školách či na úřadech. Restrikce se týkají osmi ze 16 spolkových zemí a někde se vztahují i na jarmulky nebo kříže. Podle německých statistik, které se týkají šestiletých dětí, má imigrační kořeny plných 38 procent malých Němců. Tedy dva z pěti Němců jsou islámští cizinci. To je víc než v této věkové skupině v USA.

Když v Německu vznikli turečtí gastarbeitři: http://www.rukojmi.cz/clanky/467-zhyckani-nemci-si-v-60-letech-povolali-gastarbeitry-z-turecka-dnes-jim-odtrnulo-a-chteji-dalsi-novodobe-otroky

Mezi Němci tak žilo loni přes 19 milionů lidí s imigračními kořeny, což představovalo 23, 6 procent obyvatel země. Mezi cizími jazyky v německých domácnostech tak dnes zní hlavně turečtina a arabština. Cizinců s německým občanstvím je dnes v Německu přes 51 procent. Proto též zmíněný zákaz v některých částech Německa arabských pokrývek hlavy u žen

Nemají tam však pouze tento zákon; podle státního úřadu žije v zemi více než 65 tisíc muslimských žen a dívek, které podstoupily amputaci vnějších pohlavních orgánů Tento úkon je rovněž zákonem přísně zakázaný jak v Německu, tak ho zapovídá rezoluce OSN. Podle lékařů má infibulace (tak se zákrok odborně nazývá) celoživotní negativní důsledky.

Světová zdravotnická organizace tvrdí, že ženská obřízka se pořád praktikuje v zhruba 30 zemích západní, východní a severovýchodní Afriky a v částech Blízkého a Středního východu. Největší problém je s ní v Africe. Podle německého zákona je ženská obřízka nelegální, ať je provedena kdekoli na světě.

Když například přistěhovalci s německým pasem odvezou své dítě do domovské země a tam dívka podstoupí tento zákrok, mohou být její rodiče v Německu stíhaní. Jenže to se skoro nikdy neděje. Komunity, které tento obřad, jenž je často spojený s rituály, provádějí, přitom tvrdí, že to je součást jejich starých zvyků a tradic.

Ženská obřízka (anglicky je známá pod zkratkou FGM, female genital mutilation) je amputace některých částí vnějších pohlavních orgánů ženy. Provádí se jich několik typů. Podle lékařů u ní dochází k nevratnému poškození zdraví. Téměř vždy se provádí na dětech. Rezoluci proti ní schválila v listopadu 2012 i OSN.

Ale když to přes zákaz obřízky nejde v Německu, jde to v Senegalu nebo v Gambii, kam rodiče zavezou své děti během jejich prázdnin, kde jim tento brutákní zákrok udělají, aby jejich budoucí manželé měli jistotu, že jim jako manželky budou věrné.

Nebo si s rodiči zaletí do Paříže či Amsterdamu, kde je odpovídající muslimská komunita, která zve každé dva měsíce ženu z Afriky, obřízky vykonávající. Jde o bolestivou věc; to však vyhovuje pouze muslimům při kontrole sexuality svých nastávajících Zákon, který zakazuje nošení závojů a šátků zahalujících obličej ve školkách, školách a na univerzitách, schválil letos v červnu rovněž norský parlament

V Itálii sice neexistuje specifické nařízení o nošení muslimského závoje, ale zákon z roku 1975, který je součástí předpisů na ochranu veřejného pořádku, zakazuje zakrývat si zcela tvář na veřejných místech. To platí jak pro závoj, tak pro motorkářskou helmu. Starostové z Ligy severu se v minulosti opírali o tento text, když ve svých obvodech zakazovali nošení burky, nikábu (závoj, které na rozdíl od burek nezahaluje oči) a burkini (muslimských plavek).

V Bosně, kde tvoří asi polovinu bosenského obyvatelstva muslimové, platí zákaz nošení hidžábu ve všech prostorách justičních orgánů. Zákaz nošení symbolů platí i pro jiná náboženství. Loni zakázaly výrobu, prodej a nošení burek například i úřady muslimského Maroka. Zdůvodnily to potřebou zvýšit bezpečnost v zemi.

Jen americká armáda naopak loni uvolnila předpisy týkající se uniforem. Nově například povoluje ženám nosit hidžáby, ovšem s podmínkou, že budou z nehořlavého materiálu. Stejně tak sikhové budou moci mít na hlavě turban a nechat si plnovous, což platí té v Kanadě.

V Turecku jsou ale liberální Atatürkovy zákazy rušeny. Nošení šátků ve veřejných institucích sice bylo v zemi zakázáno v roce 1980 ve snaze omezit rostoucí vliv islámu. Od nástupu islámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) k moci v čele s Recepem Tayyipem Erdoganem se zákaz postupně rušil s poukazem na to, že jde o autoritářský pozůstatek minulosti. V posledních letech byl zákaz zrušen na školách a univerzitách, ve státní správě, v policii a armádě.

Dokončení na zdroji: http://www.rukojmi.cz/clanky/6604-na-jedne-strane-cesko-a-s-nim-ombudsmanka-sabatova-v-hidzabu-proti-ni-soudne-evropske-staty-co-noseni-arabskych-pokryvek-uz-zakazaly-z-bezpecnostnich-duvodu-vady-bezeneckeho-exodu-a-islamske-pakultury

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.