Historia magistra vitae

Kronika povětrnosti

5. září 2018 v 5:12 |  Archiv

Volný přepis záznamů o počasí v různých letech, tak jak byly uveřejněny v Novém kalendáři hospodářském v letech 1844-1847

Nový kalendář hospodářský

Kronika povětrnosti

Již za starých časů pozorovali lidé takové neobyčejné úkazy v povětrnosti a zaznamenali je na památku pro potomní svět; množství takových zaznamenaných pozorování přišlo ale k ztrátě, an jich předkové málo písemně zanechali.

Za novějších časů stalo se to s větší pilností a péčí, umění knihtiskařské staralo se lépe o zachování těchto zpráv.

Obyčejně jsou při těch poznamenáních i truchlivé následky připsány, které takové neobyčejné události pro lidi v průvodu mají, jako jsou: drahota, hlad, nemoci.

Z těchto zaznamenání povětrnosti uvedeme od nejstarších až na nejnovější časy ony roky, za kterých neobyčejné poměry panovaly.

Nejstarší týkají se hlavně Vlach a Řecka, tehdáž vzdělaného světa.

428 před Kristem bylo tak sucho, že ve Vlaších toliko ve větších řekách dosti málo vody zůstalo; dobytek dostal na kůži vyraženinu a hynul žízní.

390 před Kristem bylo velké parno; to byl rok vpádu Gallů do Říma.

181 před Kristem bylo velmi suché léto ve Vlaších, načež krutá zima následovala.

88 před Kristem. Ten rok vyznamenal se velmi přísnou zimou.

44 před Kristem byl rok úmrtí Gaia Iulia Caesara. Byla úplná neúroda; Slunce zdálo se, jakoby svůj lesk ztratilo; zároveň bylo zemětřesení a chrlení ohně sopky Etny v Sicílii.

14 po narození Krista bylo ve Vlaších Slunce jako zatměné, celé nebe zdálo se hořeti.

To byl rok, kdy první římský císař Oktavián Augustus skonal.

42 Hlad vůbec v tehdejším známém světě.

60 Velký hlad ve Vlaších a v Řecku.

70 Tak neobyčejné sucho, že se na Rýně loďmi plaviti nemohlo.

107 Velké zemětřesení v Malé Asii, 4 města propadla se.

154 Hlad v Malé Asii, zemětřesení.

203 Zemětřesení a prudké soptění Etny

217 Velké rozvodnění z příčiny neustálých dešťů ve Vlaších.

250 Velká zima v Anglii. Temže, která málokdy zamrzne, byla po 9 neděl zamrzlá; zároveň byl velký výraz Etny a zemětřesení po Asii a Africe; moře vystoupilo a pohltilo mnoho měst, morové mlhy kryly celé země, načež velký hlad následoval.

312 Byla neúroda a hlad ve Vlaších a v Řecku.

356 Bylo ve Vlaších velké sucho, které po tři léta trvalo.

376 Hlad ve Vlaších.

401 Bylo pro krutou zimu Černé moře zamrzlé.

446 Hlad v Anglii. Zemětřesením zbořila se městská zeď v Konstantinopoli.

457 Nesmírné mokro v Řecku, všechny řeky vystouply z příčiny neustálých dešťů.

481 Pro velké sucho zahynuly v jižní Evropě a v Africe vinné révy a olivové stromy docela.

502 Vystoupily ve Vlaších a ve Francii po dvacetidenním dešti všechny řeky.

531 Bylo Slunce ve Vlaších docela zahalené, tak že se zdálo, jakoby svůj lesk navždy, bylo ztratilo; všeobecný hlad povstal z toho a pouze ve městě Picenum zemřelo 50 000 lidí.

542 Byl tak teplý podzimek, že ovoce a hrozny dvakráte dozrávaly.

557 Byl Dunaj z následku přísné zimy až k svému ústí zamrzlý; v Malé Asii a v Konstantinopoli bylo po 10 dnů zemětřesení.

587 Byl dlouhý a teplý podzimek, révy a ovocné stromy nasazovaly podruhé na ovoce. Ve Vlaších bylo rozvodněno jako při potopě světa.

605 Neobyčejná zima, načež nesmírně horké léto.

620 Trvala zima a led přes 300 dní.

647 Po celý rok hodně zemětřesení v Evropě.

671 Byl po 60 dní kouř na vejšce, načež velké sucho.

678-681 Pršelo v mnoha zemích, přitom panoval velký hlad.

695 Zahynul vinný keř z příčiny velkých mrazů v celé Evropě.

716 Bylo velké rozvodnění ve Vlaších a rok na to velká zima, tak že sníh v Konstantinopoli, kdežto velmi neobyčejné jest, přes sto dní ležeti zůstal.

733 Panovalo po delší čas zatmění Měsíce a Slunce.

761 a 762 Bylo v mnoha zemích velké sucho a hlad, v Čechách nepršelo 8 měsíců, mnoho lidí zemřelo hladem

Načež roku 763 tak přísná zima připadla, že Černé moře zamrzlo, u Konstantinopole byl led na třicet loktů tlustý; i vůkol Vlachy bylo moře zamrzlé; v Čechách začala zima již v říjnu a sníh ležel na mnohých místech na dvacet loktů. Na tu přísnou zimu přišlo takové sucho, že žádný pramen vodu nevydával.

Zima od roku 764 byla opět nejvejš krutá a trvala od počátku října až do konce února, na to přišlo opět suché léto a na nebi ukázala se rozličná znamení ve vzduchu.

772 Bylo velké parno a sucho

784 Panovalo velké mokro a mnohé rozvodnění přihodilo se v létě. Rovněž, tak roku 785, za kterého všechny potoky v Němcích vystoupaly; načež přišla velká zima, která až do máje 786 trvala. Mnoho ptáků zmrzlo v povětří.

800 Byla tak krutá zima. že Černé a Středozemní moře na mnoho mil od břehů zamrzlo; v Čechách zahynulo mnoho lidí a zvířat zimou, led byl na půldruhého lokte tlustý a ryby v rybnících polekaly.

806 Byla mírná zima; taktéž tak roku 807; na nebi bylo mnoho úkazů viděti.

819 Bylo v Čechách po 28 dní zemětřesení.

823 Následovalo na přísnou zimu, která v Čechách již dne 19. září roku 822 započala a 26 neděl trvala, suché léto s hojným krupobitím.

849 Trvanlivé sucho, po němž takový nastal hlad, že lidé poráženi byli. Sucho trvalo až do roku 851.

872, Bylo suché léto, na nějž roku 873 hlad v Němcích následoval, který až do roku 874 trval a bezmála třetí díl lidstva usmrtil.

880 a 881 byly dlouhé zimy, které nedostatek píce v průvodu měly, tak že mnoho dobytka zahynulo.

893 Byla tak dlouhá a krutá zima, že včely, dobytek a vinné révy zahynuly.

912 Byla velká rozvodnění v Němcích, zemětřesení ve Vlaších a hlad v Egyptě.

928 Následovalo na velmi krutou zimu velmi horké léto, neúroda a hlad. Tím způsobem připadl

943 na krutou zimu velký hlad.

962 Byla v celé Německé říši velmi krutá zima a velká drahota; v Čechách bylo toliko sněhu, že lidé ze svých bytů nemohli, a že střechy a celá stavení se prolamovala, i stromy se lámaly. Jihnutím sněhu povstaly povodně, v nichž množství lidu zahynulo.

968 Zuřily prudké bouře v Čechách drahota a hlad panovaly; v Malé Asii bylo zemětřesení.

973 a 974 nastoupily dvě kruté a dlouhé zimy za sebou, na ně neúroda a hlad.

987 Bylo velké horko, mnoho povodní, pak dlouhé sucho, které žně zkazilo; v Čechách řádil bouřlivý vichr, který celá stavení rozkotal.

Rok na to bylo opět velké horko, neúroda a po obě léta hlad.

990 Bylo v Čechách velké sucho a trvalo až do roku 992, kteréhož roku sv. Vojtěch se navrátil. Zem byla toho času v církevní kletbě a bída nesmírná.

999 Bylo po celé Evropě napořád sucho, mnoho osení seschlo, na to přišla krutá zima, pak opět sucho, tak že ryby z nedostatku vody lekly. Zemětřesení bylo po oba roky.

1011 Byla zima dlouhá a mráz tak velký, že i řeka Rýn ledem se pokryla, načež následovalo mnoho dešťů s potopami a zemětřesení po dva měsíce v Malé Asii.

1020 Opět dlouhá a krutá zima s bouřkami, na to rozvodnění a zemětřesení v Němcích.

1035 Na velmi krutou zimu nastoupilo suché léto; po 6 měsíců nepršelo.

1042 až do roku 1049 byla velká neúroda, která původem takové nouze byla, že v Čechách velký díl (dle Kosmase) třetína obyvatelů zemřelo a jizlivé nemoci mezi dobytkem vznikly. Zimy byly toho času větším dílem dlouhé a přísné, v létě bývalo mnoho bouřek.

1046 Velké zemětřesení ve Vlaších.

1056 Byl opět všeobecný hlad, zima byla velmi povlovná; na jaře byly po 35 dní tak husté a smrduté mlhy, že sotva na 4 kroky bylo čeho viděti; na to připadl mor.

1059 Byl deštivý rok, žně byly zcela zkaženy, častými povodněmi zpustla města a vesnice, a velkou vodou bylo mnoho lidí a zvířat odneseno.

1061 Trvala zima bez přetržky od 4. ledna až do 20. března; mnoho lidí a zvěře zahynulo.

1067 Zmrzlo v zimě mnoho lidí a zvířat, léto bylo velmi suché; na to byl hlad.

1071 Byl nesmírně suchý rok, bouřky a zemětřesení způsobily v Čechách velkou škodu.

1074 Zamrzly pro nesmírnou zimu všechny řeky v Evropě, v Čechách byla nouze o mletí a nedostatek chleba.

1076 a 1077 Byly dlouhé a kruté zimy, od listopadu až do dubna byly řeky zamrzlé, a úplná neúroda na obilí.

1091 Po dlouhé neúrodě byl nad úrodný rok, zima byla volná a suchá.

1097 a 1098 Byla neúroda pro velké mokro. Zima byla velmi povlovná, ale nezdravá; v Antiochii velké zemětřesení, více úkazů ve vzduchu a půlnočních červánků bylo viděti.

1099 Nepršelo od června až do října; zem se suchem rozpukala a všecky plodiny byly zkaženy.

1104 Byly všechny řeky v Čechách od 19. září až ku konci března zamrzlé; v létě bylo mnoho bouří a krupobití.

1107 Velmi volná zima a příliš parné léto s množstvím deště a rozvodněním.

1116, 1117 a 1118 Tato léta vyznamenala se prudkými větry a bouřkami; zemětřesení v Němcích roku 1117, mnohé řeky vyschly;

roku 1118 prudké víry v Čechách, studená a dlouhá zima; v Němcích a ve Vlaších velké potopy. V Čechách zanesla Vltava celé vesnice, kostely a domy. Každý myslil, že je to druhá potopa světa.

1121 Nebylo od 24. ledna až do 5. června ani sněhu ani deště, pak ale pršelo bez přestání, že celé žně nazmar přišly; na to velký hlad.

1124 Velmi krutá zima až do máje, na to horké léto s deštěmi; neúroda a hlad v krajinách u Rýna a ve Francouzích, kde vinné keře zmrzly, velké zemětřesení; v Čechách svítilo Slunce bledě jako úplněk Měsíce, na to byl pád dobytka.

1126 Padalo nesmírně mnoho sněhu, mnoho lidu zmrzlo; dne 14. února byla velká potopa.

1129 Byla teplá zima, po ní nastaly nemoci dobytka; ano i mnoho včel zahynulo.

1133 Mnoho sněhu a zimy ve Vlaších, všechny potoky byly zamrzly, i stromy pomrzly; v létě deště s rozvodněním, velká drahota.

1134 Byla zima beze sněhu; Vltava zamrzla jedenkráte, nestálá povětrnost trvala až do konce října roku 1135 a skončila s prudkými bouřemi.

1137 a 1138 Byla největší neúrodná léta, ačkoliv rok 1137 velmi suchý byl.

1139 Byl dne 19. a 24. července v Čechách zcela tmavý den se smrdutou mlhou.

1150 a 1151 Velmi kruté zimy, mokrá léta s bouřemi a potopami; velká drahota a hlad.

1156 Nepršelo v Čechách po 4 měsíce; mor zuřil za suchého léta, ano i v zimě.

1157 Velmi přísná zima trvala až do konce března, načež velmi parné léto s krupobitím nastoupilo; zemětřesení v Asii a Africe; soptění Hekly, mnoho nemocí.

1158 Bylo teplé a úrodné léto, mnoho potoků vyschlo. V Anglicku bylo zemětřesení.

1163 Byla velmi studená zima, na jaře potopy všude; Etna soptěla.

1164 Opět velmi studená zima. V severních Němcích vystoupilo moře na 12 mil. Města a vesnice byly zatopeny a mnoho lidí zahynulo.

1165 Opět velmi studená zima, na to horké léto, za kterého všechny rostliny zaschly.

1170 Velmi horké léto; vystoupení moře ve Francouzsku a Holandu; zemětřesení v Němcích.

1176 Na studenou zimu přišlo velmi horké léto; v Čechách nepršelo od dubna až do srpna, na to byla velká drahota.

Právě tak bylo to roku 1177.

1182 Byla teplá zima; stromy nesly již v únoru ovoce.

1186 Opět vlažná zima; u jižního moře kvetly stromy v lednu a v Němcích byly žně v máji; ve Vlaších byly prudké bouře a ve Francouzích krupobití, které všecko osení zničilo.

1187 Trvala zima až do června; všecky vinice zmrzly; v Rakausích byla velká drahota, kouř se vznášel ve výši a bylo hojné krupobití.

1190 Byla suchá a teplá zima, pak ale mokré léto.

1196 Bylo mokré studené léto, z něhož drahota a hlad v Němcích a Francouzích povstaly.

Roku 1197 byl hlad vůbec; v Němcích zemětřesení.

1201 Dne 1. máje v poledne zemětřesení, večer padal sníh; v Egyptě byl hlad a mor.

1203 Bylo viděti mnoho červánků na severu; v Čechách vystoupilo Labe u Litoměřic a Oustí.

1205 Na přísnou zimu následovalo velmi suché léto.

1211 Byla dlouhá a krutá zima s množstvím sněhu v Rakausích; v Bavořích byl hlad a drahota v jižní Evropě; mnoho bouří v Anglicku.

1222 Velké zemětřesení u Rýna a ve Vlaších; bouře s velkým krupobitím v Solnohradu.

1229 Na studenou a krutou zimu následovalo studené mokré léto. Zemětřesení v Čechách.

1230 Opět studené mokré léto. Zemětřesení v Čechách, velká potopa v Římě a Frieslandu.

1234 Zamrzly ve Vlaších všecky řeky, ano i moře u Benátek, tak že se s nákladními vozy do města jezdilo.

1236 Na krutou, dlouhou zimu v Rakausku, kdy Dunaj až na dno zmrzl, následovalo parné léto. Rok byl vínu prospěšný.

1241 V Čechách bylo mnoho sněhu; dne 2. února vypukla strašlivá bouře a byla taková tma, že se lidé nerozeznávali.

1248 Na volnou zimu připadlo studené parno; hlad v Němcích a Francouzích; zemětřesení v Bavořích.

1250 Byla dlouhá krutá zima s množstvím sněhu, na jaře velké povodně; dne 6. června v Čechách hrozné krupobití, které u Prahy lidi a dobytek pobilo a stavení rozkotalo, kroupy ležely 7 dní, na to přišel silný déšť, který povodně způsobil; v Holandu byly bouře a moře se zedmulo.

1251 Byl tento rok v Čechách, pro množství sněhu, hojné bouře, krupobití a stržky oblaků nešťastný rok nazván; dne 10. července padaly kroupy téměř v půl Čechách a zůstaly přes tejden ležeti; podobně dne 9. a 14. srpna;

dne 9. srpna byla zároveň prudká bouře, tak že se stavení a stodoly bořily. Nedostatek obilí, vína a ovoce panoval.

1252 Byly pozdní mrazy na jaře; v Čechách padlo dne 18. a 19. máje tolik sněhu a zima byla tak prudká, že mnoho dobytka zahynulo, načež velké rozvodnění a v Rakausích hlad.

1254 Byl v Čechách hlad; suché studené léto a podzimek, mnoho krupobití; neauroda v celých Němcích.

1256 Opět krupobití v Čechách, kroupy zůstaly po více dní ležeti, načež velká zatopení; dne 19. dubna vztekal se vír, který stavení burácel.

1257 Velmi krutá zima, mnoho bouří, dne 1. srpna potopa, která ve velkém dílu Čech spousty v zahradách, na polích a staveních způsobila.

1260 Velké sucho, mnoho krupobití, kteréž v Čechách osení, ovocné stromy a vinohrady tekměř zničilo, přece ale bylo dosti vína. U Rýna byly potopy ve Vlaších hlad; zemětřesení v Rakausích a Sicílii.

1262 Takměř všecko obilí přišlo v Rakausích a Čechách nazmar pro velké sucho a horko, tuto se pouze proso urodilo. To bylo příčinou hladu, který příštího roku v Čechách mnoho řemeslníků a sedláků nutilo své nářadí a dobytek prodávati, pouze aby živobytí zachovali. Mnozí šli z domů a dvorů a žebrali s ženou a dětmi. Léto roku 1263 bylo sice opět suché, žně ale byly dobré a v Rakousku urodilo se víno.

1268 Byla teplá, suchá zima a dlouhé parné a velmi suché léto; v Čechách mnoho bouří.

1270 Byla krutá zima; Baltické moře zamrzlo, na to suché léto. V Čechách pršelo od 22. července až do polovičky září bez přestání. Potopy, neúroda a drahota v obilí byly toho následky; vína bylo až nazbyt.

1271 Velká potopa v Praze v březnu. Voda dosahovala k dominikánskému kostelu a k staroměstskému sv. Mikuláši.

1272 Byla tuhá, ačkoli krátká zima, potopa zbořila most od Vladislava postavený; i na podzim byly lijavce, špatné žně, vždy větší drahota až k následujícím žním.

1273 Na teplo zimu následoval aurodný rok. Dne 18. srpna bylo opět velké rozvodnění v Praze, voda odnesla všechny mlýny.

1280 Mnoho bouří, krupobití a potopy, v Praze se protrhla oblaka dne 3. prosince a to nadělalo nesmírných škod. Pro rozvodnění zbořilo se 24 věží městských zdí okolo Brusky.

1281 Byla velmi tuhá zima s množstvím sněhu, který domy zcela zasypal; mnoho povodní, zvláště vystoupením Dunaje a Ibery, stržkami oblak způsobených; v Praze dne 24. června prudký vichr, který zdi a věži sházel a mnoho domů na venku rozbořil; v Němcích bylo zemětřesení a krupobití.

1282 Byla všude velmi krutá, dlouhá zima s nesmírným množstvím sněhu; v Čechách dodržela zima až do 25. máje, jihnutím sněhu povstala povodeň, která 20 dní trvala, tak že se ani mlíti, ani pole vzdělávati nemohlo. Na to byla velká drahota, hlad a umírání v Čechách a na Moravě. Podzimek byl velmi teplý.

1283 Trval hlad v Čechách; jaro bylo velmi suché, dne 7. máje padl mráz a spálil ovoce, víno a obilí.

1284 A úrodný rok v Čechách po dlouhém a horkém létě; v Rakausích stržky oblak a povodně; prudký výraz Etny.

1287 Teplá zima, stromy kvetly o Vánocích v jižním Německu; povodeň ve Frieslandu, kterou na 50 000 lidí zahynulo.

1289 Opět velmi teplá zima, vinné révy kvetly v lednu a stromy podržely svých listí, až nové vypučely; léto bylo chladné a deštivé, mnoho krupobití, zemětřesení, ostatně bylo lacino.

1290 Opět teplá zima, stromy kvetly na začátku ledna; léto bylo mokré s krupobitím, v Burgundsku zahynulo 60 000 lidí krupobitím. V Benátkách povodeň, víno se vůbec neurodilo.

1295 Na velmi mírnou zimu přišly mrazy teprve v dubnu. Ve Vídni velká povodeň; voda drala se až do měšťanské nemocnice, kdež nemocní ve svých lůžkách plavali. Na den narození panny Marie strhla bouře kříž ze Svatoštěpánské věže. Mnoho zemětřesení v Němcích a Francouzích, velká drahota v Egyptě, velmi mnoho vína.

1302 Za celou zimu nebyly než dva studené dni, ty ale pokazily obilí. Léto bylo špatné a mělo pouze dva nesmírně parné dny. Víno se neurodilo; zemětřesení ve Vlaších.

1307 Bylo v Čechách nesmírné sucho, tak že se semeno ani nezaklíčilo; na to velká drahota.

1310 Byla velká neauroda, velmi studená zima a mokré léto; hladem jedli chudí trávu. Vinné révy zmrzly.

1312 Neúrodný rok; v Čechách nepršelo od máje až do prosince. Horko bylo nesmírné, v jiných zemích zkazily deště a krupobití pole a vinice; v Němcích a ve Vlaších byla velká drahota.

1314 Způsobily studená zima a mokrostudené léto neúrodu v Němcích, Litwanech a ve Francouzích.

1315 Přišel v Čechách po dlouhém suchu nepřetržitý deštivý čas, vystoupení Labe bylo příčinou velkých povodní; v Němcích pršelo od 1. máje po 10 měsíců a z toho povstal hlad, chudí museli psy, krysy a trávu jísti, ano i mrtvoly byly stráveny.

Celý článek na zdroji: http://kalendar.beda.cz/kronika-povetrnosti

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.